Pravá královna - 6.díl

22. května 2012 v 20:33 | Melanie |  Pravá královna

VYPRAVĚČ: PERSÉ

Zírala jsem na Jaera a nějak mi nedocházel smysl jeho slov. Katerine taky unesli?
"Cože?" povedlo se mi vyhrknout. "To má být vtip?"
"Obávám se, že to není vtip," zavrtěl Jaer hlavou. Najednou na mě začal zírat. Začala jsem se ošívat a potom jsem se ho zeptala: "Co je?"
"Napadá mě - jak ses odtamtud dostala?"
Nadechla jsem se a spustila. Řekla jsem mu všechno o své schopnosti ovládat oheň a jak jsem toho využila. Když jsem skončila, zíral na mě Jaer s téměř nábožnou úctou. "Páni," vydechl. "Ty umíš ovládat oheň? To jsem vůbec netušil, to je něco!"
"No," usmála jsem se, "říká se, že my, kteří dokážeme ovádat živly, prý máme v sobě trochu z démonů. Je tedy fakt, že v naší rodině se schopnost ovládat živly vyskytla už dávno, a pořád se občas objevuje. Někdy se dokonce objevují lidé, kteří umí ovládat dva živly naráz, ale jsou nesmírně vzácní."
Z hovoru nás vytrhly těžké kroky a supění. "Vy tam!" vykřikl kdosi. Poznala jsem hlas generála. "Půjdete s námi!"
Na rameno mi padla těžká ruka a povalila mě do trávy. Někdo další chytil Jaera, shodil ho a klekl mu na záda.
"Co blázníte, to jsme my!" zaprostestovala jsem, ale stráže už si zjevně svůj omyl uvědomily. Generál mě rozpačitě pustil, a jakýsi voják vstal z Jaerových zad.
"Prosím za prominutí, Vaše Veličenstvo, ale netušili jsme -"
Mávnutím ruky jsem je umlčela. Jaer mezitím vstal, galantně mi pomohl na nohy a objal mě.
"Vaše Veličensto, stala se strašlivá věc," řekl mi generál. "Slečna Katerine, přítelkyně tady pana Jaera, se ztratila!"
"A kdy přesně?" zeptala jsem se.
"No - chvíli poté, co jste zmizela vy! Jak jste se sem vůbec dostala?"
"Není čas na vysvětlování. Vyšlete zvědy, aby pročesali okolí. Nemůže být daleko," poručila jsem a vydala se k hradu. Generál spěchal za mnou. "Vaše Veličenstvo -"
"No co ještě?" otočila jsem se na něj netrpělivě.
"Zvědy už máme jen dva, ostatní hledají vás!"
Popadla jsem se za hlavu. "Já zešílím!" vyštěkla jsem. "Tak s těmi dvěma zvědy vyšlete ještě nějaké vojáky, a až se ti ostatní vrátí, pošlete je taky."
"Jak si přejete, Vaše Veličensvo." Generál se vzdálil.

***

Později té noci někdo zaklepal na dveře mého pokoje. Zvedla jsem hlavu od papírů a zavolala: "Dále!"
Dovnitř vstoupil Jaer. "Neruším?"
"Ale vůbec ne, Jaere. Dnes v noci asi neusnu, jsem ráda, že mi budeš dělat společnost."
"Kde myslíš, že Katerine je?" zeptal se Jaer, zatímco si sedal na jednu z volých židlí.
"Nevím."
"Možná odešla sama," řekl Jaer. "A to by možná bylo to nejlepší."
Ano, bylo by to to nejlepší, protože kdyby Katerine odešla sama, nemusela by třeba někde teď někde ležet zraněná nebo mrtvá...
Snažila jsem se zaplašit představu Katerine, ležící někde v listí, jak tiše naříká a z ran jí stříká krev, ale nešlo to. Naopak, čím víc jsem se snažila na to nemyslet, tím reálněji to vypadalo. Nakonec jsem to vzdala, a otočila se k Jaerovi.
"To je ale hodně nepravděpodobné," namítla jsem, i když jsem tím rozšlapávala naše naděje. Totiž - Jaerovu naději, že se jeho přítelkyně v pořádku vrátí, a moji naději, že kvůli mně nikdo nezemře.
Potom jsem to už nevydržela, zhroutila jsem se na zem a rozvzlykala se. Jaer vmižku seděl u mě, odhrnoval mi vlasy z obličeje a utíral mi slzy z obličeje. Neptal se mě, co se děje. Prostě mi jen pomáhal.
"Budeš tu se mnou?" požádala jsem ho šeptem. Měla jsem panickou hrůzu z představy, že bych měla zůstat ve věži sama. Potřebovala jsem někomu brečet na rameni, nejenom si promočit slzami polštář.
Utřel mi slzy. "Jak dlouho budeš chtít," řekl.
A potom se staly tři věci naráz; všechno se se mnou zatočilo, srdce mi poskočilo a cítila jsem Jaerovy rty na těch svých.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Isenstar Eragon Isenstar Eragon | Web | 23. května 2012 v 18:04 | Reagovat

To to kruciš nemůžeš udělat delší?! Já se z toho zcvoknu 8-O! Teď se spolu vyspí, nebo co?! :-D Jinak moooc hezká kapitolka... Já asi pujdu něco napsat na můj... Anebo ne... :-D Mám teď totiž námnět na něco novího...

2 Erisdar Erisdar | 23. května 2012 v 18:45 | Reagovat

Pěěěěkné! Teď to opravdu vypadá na tu ženskou válku :-D Ale je pravda, že jsem teď hroooozně napjatá! Rychle udělej další kapitolku!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama