Pravá královna - 8.díl

26. května 2012 v 9:01 | Melanie |  Pravá královna

VYPRAVĚČ: JAER

"Tak co s tím uděláme?" zeptal jsem se už poněkolikáté. Persé mě ignorovala, hleděla do prázdna a něco si pro sebe povídala. Každou chvíli se podívala na svou ruku. Nikdy jsem neměl omrzliny, takže jsem nevěděl, jestli to bolí, ale určitě jí ta ruka dělala starosti.
"Hele, fakt nechceš, abych ti to zavázal?" řekl jsem.
"Ne, fakt ne. To bude dobrý."
To jí bylo podobné. Ne, fakt ne, to bude dobrý, to se všechno spraví.
"Tak co budeme dělat?" zeptal jsem se znovu.
Persé pokrčila rameny a zavřela oči. Znovu si něco zamumlala pro sebe, a zavrtěla hlavou. "Ne, to by nefungovalo," zaslechl jsem, jak si pro sebe povídá. Neubránil jsem se úšklebku. Persé byla tak zvláštně soustředěná!
Nechtěl jsem ji rušit, tak jsem si vzal knihu, a snažil se číst. Persé mě naučila písmena, a já si teď procvičoval čtení. Byl jsem do napínavého příběhu úplně ponořen, byl to nějaký román o unesené dívce. Právě jsem četl úsek, kde byl hlavní hrdina zajat bandity, když jsem uslyšel hlasitý výdech. Rychle jsem vzhlédl. Persé měla oči doširoka otevřené, ústa dokořán, vypadala fascinovaná. "No ovšem," vydechla. Po tváři se jí rozlil úsměv.
"Persé?" oslovil jsem ji. "Co se děje?"
"Dostala jsem nápad..." odpověděla, aniž se na mě podívala.
"Jaký?" zajímal jsem se.
"Musím ještě něco ověřit!" řekla a vyběhla z pokoje.
"Vynikající!" Otrávěně jsem otevřel knihu, ale teď už jsem na čtení neměl náladu. Strašně mě zajímalo, co Persé chystá, a jak to pomůže Katerine.
Persé byla zpátky asi za pět minut. "Jaere, nemáme čas na knihy," řekla, a pokynula mi rukou. "Obleč se, za chvíli vyrážíme."
"Kam?" zeptal jsem se.
"Ke staré Rmetie. Ona jediná nám může pomoci."
"Kdo je Rmetia?" zeptal jsem se zmateně.
"Věštkyně. Bydlí v horách, říká se jí stará, ale je jí něco přes třicet. Je velice moudrá, a pokud někdo bude znát způsob, jak Katerine pomoci, pak to bude ona."
"Ale co když ten způsob znát nebude?" zeptal jsem se. Persé se na mě podívala tak zvláštně - úplně jsem se ošil. Chvíli se na mě jen tak dívala, a pak suše prohlásila: "Pak je všechno ztraceno, Jaere."
Doufal jsem, že Rmetia nějaký ten způsob po ruce má.
Dovnitř vstoupil generál, a uklonil se Persé. "Vaše Veličenstvo, nějaký buran se objevil u hradní brány, a prosí, jestli byste ho mohla přijmout. prý je váš známý z dětských let, nebo něco."
"Předvést!" nařídila Persé. Generál odešel, a vrátil se s nějakým mladíkem v otrhaných hadrech. Ten se na Persé podíval a zašklebil se. V očích měl veselé jiskry. Měl tmavé, kudrnaté vlasy, snědou pleť a čokoládové oči. "Ahoj Persé," mrkl na ni.
Persé překvapením upustila tašku, kterou měla v ruce (ani jsem si nevšiml, že nějakou má). "Rigo!" Bylo to něco mezi překvapeným výdechem a výkřikem.
"To jsem rád, že mě mylady poznává," dobíral si ji ten Rigo.
"Drž svůj drzý jazyk za zuby. Generále, vy se mu postarejte o pokoj a ošacení." Omluvně se obrátila k Rigovi: "My musíme tady s Jaerem někam vyrazit, ale brzo se vrátíme."
"Dobře, Vaše Veličenstvo!" uklonil se ironicky Rigo. Persé mu zahrozila: "Ještě jednou, a hodím tě do hladomorny."
"Ano, Vaše Výsosti," ušklíbl se Rigo, ale Persé ho ignorovala. "Jedeme, Jaere?"
"Jistě," řekl jsem. A vyšli jsme z místnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Erisdar Erisdar | 26. května 2012 v 18:02 | Reagovat

Pekna kapitolka :-) rada bych vedela jak to vlastne dopadne a kdo je vlastne ta Rmetia. Moc se tesim na dalsi dil! :-D  ;-)

2 Melanie Melanie | Web | 26. května 2012 v 21:15 | Reagovat

[1]: Počkej si, další díl bude už asi zítra

3 Lady Ellysen Lady Ellysen | Web | 27. května 2012 v 11:53 | Reagovat

Ahá, škoda :) ale nevadí :)

4 Lady Ellysen Lady Ellysen | Web | 27. května 2012 v 11:54 | Reagovat

Malou prodavačku zápalek znám :) Poslouchala jsem dřív :)

5 Melanie Melanie | Web | 27. května 2012 v 12:18 | Reagovat

[4]: Já to poslouchám furt 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama