Dračí čarodějka - 4. díl

22. června 2012 v 20:30 | Melanie |  Dračí čarodějka
Karin a Linda dorazily na mýtinu v lese jako jedny z prvních. Nějaké dívky už tam byly, ale nebavily se spolu, ve vzduchu byla atmosféra strachu. Linda s Karin se posadily na jednu z laviček a brzy se začaly trousit i další dívky. Karin se otočila na Lindu: "Co myslíš, že tohle všechno znamená?"
Linda pokrčila rameny. "Coby? Máme nepřítele." Řekla to zcela klidně, a když viděla, jak se Karin tváří, usmála se a prohlásila: "Neboj se, věř Alexe." Karin kývla, ale úplně klidná přece jen nebyla. Alexa přece jen nezmohla všechno.
Když už byly zaplněné lavičky v každé řadě, vyšly na mýtinu dvě osoby. Jedna kráčela pomalu, disciplinovaně a klidně, to byla Alexa. Karin se ale soustředila na osobu po jejím boku.
Té dívce mohlo být tak šestnáct let, měla snědou pleť, velké oči barvy mléčné čokolády, dlouhé, husté řasy, krátký nos, plné rty, černohnědé vlasy a byla malá a podsaditá. Karin se zamračila. Kdo je to? Nevypadala, že by mohla být dračí čarodějka, ani trochu neodpovídala tomu kodexu - světlá pleť, velká krása, uhlově černé nebo naopak zrzavě blond vlasy, oči, které vypadají tak trochu, jako by žhnuly. Vypadala jako docela obyčejný člověk - nic víc, nic míň než člověk. Ale co tady v tom případě dělala? Karin se otočila k Lindě a dloubla ji do žeber. "Ty ji znáš?"
Linda zavrtěla hlavou. "Ale určitě to není dračí čarodějka," zašeptala. "No co, necháme se překvapit."
Alexa mezitím mávla rukou, aby uklidnila všechny dívky na mýtině. Když konečně všechny ztichly, ujala se slova. "Vítám vás," začala. "Vy všechny si určitě říkáte, co měla ta událost s ledem na školní tabuli znamenat. Bohužel, ani já to nevím. Jediné pravděpodobné vysvětlení je ale toto: Někdo nenávidí vaši matku Avis a chce se mstít. Nevím, proč právě na vás, ani jak se o vás ten někdo dozvěděl. Ale je to tak." Odmlčela se, po chvíli pokračovala. "Chtěla bych vám představit Alejandru, která sice není dračí čarodějka, nicméně má ve světě magie dost důležité postavení." Pokynula rukou, cizí dívky předstoupila. Její oči všechny shromážděné nedůvěřivě zkoumaly. Po chvíli Alexa opět promluvila. "Alejandra je ve dne v noci na fóru, takže kdyby kdokoli měl problém, napište ihned na fórum, a ona všechny zalarmuje. To je zatím vše, můžete jít."
Čarodějky se rozcházely. Linda a Karin nastoupily do Lindina auta., Linda nastartovala, auto poskočilo a rozjelo se.
"Co si myslíš, že je Alejandra asi tak zač?" zeptala se Karin. Linda pokrčila rameny. "Jestli je na fóru ve dne v noci, tak pravděpodobně nepotřebuje spát. Pořád je tu ale několik možností."
"Jaké?" ptala se Karin zvědavě. Linda zvedla pravou ruku a počítala: "Démonka, upírka, vlkodlačice a jim podobné bytosti, nesmrtelná, a to je ještě hodně, které jsem nezmínila." Dupla na brzdu. "Vystupte si, madam."
Karin otevřela dveře a vystoupila. "Tak ahoj," mávla na ni, než Linda opět nastartovala a zmizela.

***

Karin prožila neklidnou noc. V mysli se jí zjevovaly roztodivné bytosti, krásné ženy se rty od krve, které cenily špičáky, obrovští vlci, kteří trhali na kusy lidi kolem a požírali jejich maso, podivné bytosti, které jako by se skládaly jenom z kouře, draky, a to všechno uprostřed ledu. Ten chlad, tu zimu úplně cítila a právě ta ji nakonec probudila. Jenže ten chlad nepřestával. Otevřela oči. Byla zachumlaná v peřině, ale byla jí strašná zima. Rozklepala se. Potom se podívala na sklo a v tom okamžiku se strašně vyděsila. Pokrývala ho námraza. Stěny byly pokryté ledem. A přímo uprostřed pokoje stála nějaká žena. Vypadala jako vytesaná z ledu. Neusmívala se, celou tu dobu, co na ni Karin zírala, se na ní nepohnul jediný sval. Měla bělomodré vlasy, ale byla mladá. Karin dvakrát polkla. "Kdo jsi?" podařilo se jí pípnout.
Žena k ní postoupila o krok. Karin se přitiskla ke stěně a nevšímala si, že je na ní led.
"Kdo si myslíš, že asi jsem?" usmála se chladně žena. Objevila se přímo u Karin, během jedné sekundy a přitiskla jí ruku ke krku. Karin vyvalila oči, ruka té ženy byla jako led. "Jsem Amie," usmála se Amie a odtáhla ruku. Karin se rozkašlala, a když vzhlédla, zjistila, že žena je pryč a že je v jejím pokoji zase teplo, nevzdory tomu se ale roztřásla. Až po chvíli jí došlo, že se netřese zimou, ale strachy. Nevěděla, co má dělat. Automaticky se vydala k počítači a zapnula fórum. Roztřeseně napsala, co se jí stalo a čekala u počítače. Po chvíli se objevila odpověď od Alejandry: "Dobře, nikam nechoď, zalarmuju ostatní a vydáme se k tobě."

***

Všechny do jedné seděly v Karinině pokoji a sledovali Alejandru a Alexu. Alejandra přecházela sem a tam, Alexa seděla na Karinině posteli s hlavou v dlaních.
"Takže ta žena ti řekla, že se jmenuje Amie?" zeptala se Alejandra. Karin pouze přikývla.
"A kruci," zaklela Alexa. "To se nám to pěkně vyvíjí!"
"Kdo je vůbec ta Amie?" zeptala se Karin zvědavě, protože neměla sebemenší potuchy, kdo to může být. Ale Alejandra věděla, o koho jde, a hned začala vysvětlovat: "Amie je bohyně ledu. A tvoje matka bohyně draků, tudíž i bohyně ohně. Dokážeš si představit něco, co se nenávidí víc, než led a oheň? Avis a Amie jsou nepřátelé na život a na smrt. Vypadá to, že Amie se rozhodla pro novou taktiku v boji proti ní - něco provést s jejími dětmi." Alejandra si povzdechla a sklopila zrak ke koberci na podlaze. Alexa se jí otázala: "Co chceš dělat, Alejandro?"
"V této situaci je možné jediné - odvézt je do Valianu."
Alexa sebou trhla. "Opravdu je to nezbytné?" Alejandra přikývla. Potom se otočila k dívkám. "Dámy, musíme okamžitě vyrazit! Nic si s sebou neberte!"
"Co je to ten Valian?" zeptala se jedna dívka. "Měli byste nám to říct!"
Alejandra se podívala na Alexu, která přikývla. "Dobrá, tak vám to řeknu. Každá země má svoje magické území, do kterého se nikdo, kdo nemá nic společného s magií - nekouzelník - nedostane. Země, které mají moře, mají svoje velké poloostrovy, a ty, které moře nemají, jako například my, mají ostrovy. Tyto ostrovy a poloostrovy se jmenují podle názvu jejich hlavního města - v našem případě je to Valian. A tam se musíme dostat."
Další čarodějka křikla: "A to mají všechny země svoje magické území? Ve všech je magie?"
Tentokrát to byla Alexa, kdo si vzal slovo. "Ne, je jich jen pár, ve kterých žijí čarodějové, vlkodlaci, a tak dále."
"A jaké?" zeptala se Karin. Alexa řekla: "Z Afriky je to jenom Egypt, ten je považován za kolébku magie. V Evropě je to většina států, kromě Albánie. V Americe - no, přiznám se, že nevím, ale divila bych se, kdyby byly. V Asii není myslím nic, a Austrálie nějaký ten poloostrůvek je, ale malý, protože tam moc lidí nekouzlí. Ale dost řečí. Jedeme do Valianu!"
"A jak?" zeptala se Linda.
"Jak, jak!" zvedla Alejandra oči v sloup. "Poletíme!"
"A jak?" ozvala se nějaká z dívek.
"No přece na drakovi!" vzdychla Alejandra.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Isenstar Isenstar | Web | 22. června 2012 v 20:41 | Reagovat

Jako obvykle: svěží, krásné, plynulé. A konečně tam budou draci! :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-P

2 Karmine Karmine | 12. března 2013 v 17:35 | Reagovat

Nádhera, jako vždy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama