Dračí čarodějka - 6. díl

24. června 2012 v 10:27 | Melanie |  Dračí čarodějka
V jedné z nejvyšších Valianských budov seděla zády ke dveřím dívka, které mohlo být nanejvýš tak šestnáct. Něco psala starým husím brkem na kus pergamenu, potom ho ale zlostně zmačkala a odhodila do krbu. "Ať si to pan Nejdůležitější na světě udělá sám," řekla zlostně. "Viď, Eresid," dodala směrem k maličké černé dračici, která stála na stolku. Vzápětí se dívka natáhla pro misku ležící na stolku a vzala z ní do ruky kus masa. Položila ho na stůl před Eresid, která ho okamžitě rozporcovala svými zuby na kousky a začala ho polykat. Dívky se znovu obrátila ke své práci, a mimoděk pohladila Eresid hlavu. Ne nadarmo se její dračice jmenovala Eresid - Múza. Pokaždé, když se jí dívka dotkla, rázem si věděla se vším rady. Teď naprosto přesně věděla, co do dopisu napíše a jak. Opět se pustila do psaní.
Náhle se otevřely dveře, naprosto nehlučně. Dívka se obrátila a uviděla, jak do dveří vchází menší, obtloustlý muž. Vstala a přešla k němu. "Co si přejete, Esele?" zeptala se přísným tónem. Esel se mírně uklonil a vzápětí spustil: "Mylady, je tu slečna Fari a prosí o přijetí ve velmi naléhavé záležitosti."
Dívčino obočí se nadzvedlo. "Sdělila, čeho se ta záležitost týká?"
"To neřekla, mylady, ale prý je to naléhavé."
"Dobrá, uveďte ji," řekla dívka. Esel zamířil ke dveřím, když dívka dodala: "a vyřiďte Asé, ať nám donese kávu."
"Jak si přejete, mylady," odvětil Esel a zmizel. Dívka se znovu posadila ke stolu a pohladila Eresid. "Co může Fari asi tak chtít?" zeptala se sama sebe. "Určitě to bude něco doopravdy důležitého, jinak by sem za mnou nechodila v tuhle dobu. Co myslíš, Eresid?" dodala směrem k dračici.
Otevřely se dveře, v nich stála starší dáma, které mohlo být kolem pětatřiceti, měla platinově blond vlasy, úzké rty a chladné modré oči. "Dobrý den, slečno Auroro," sklonila hlavu.
"Vítej, Fari," odvětila Aurora. "Posaď se."
Fari se posadila na židli a řekla: "Myslela jsem, že už si netykáme, Auroro. Vzhledem k té záležitosti v Bariethu jsem si myslela, že -"
"Ale kdeže, Fari!" zvolala Aurora. "Myslíš, že bych kvůli jednomu dávnému incidentu rozbila celé naše přátelství?"
Fari se usmála. "To asi ne."
Ozvalo se zaklepání. "Dále," řekla stroze Aurora. Dovnitř vstoupila služka. "Vaše káva, madam."
"Děkuji, Asé. Položte ji sem na stolek."
Asé položila dva šálky kávy na stolek a odešla. Aurora se natáhla pro jeden ze šálků. "Asé vždycky dělala vynikající kávu," poznamenala. "Ale teď vážně, Fari, proč jsi za mnou přišla?"
Fari se napila ze svého šálku, než odpověděla: "Protože do Valianu přiletěly všechny dračí čarodějky."
"Přiletěly? Na dracích?"
"Ano," kývla Fari a znovu se napila. "Na dracích. Alejandra mi poslala zprávu po Radésovi, prý to nějak souvisí s Amie."
"No ovšem, jak taky jinak, že," přikývla Aurora. "Asi bych si s ní měla promluvit."
Fari se uchechtla. "Nepustí tě ke slovu."
"O tom bych pochybovala, Fari," nesouhlasila Alejandra. Napila se kávy a dodala: "Ona je sice bohyně, ale jedna z těch menších, bezvýznamějších a já -"
"Auroro, nedělej si iluze! Amie může být bezvýznamná, malá, ale pořád je to bohyně!"
Aurora zavrtěla hlavou. "Já jsem tady strážkyně veškeré magie a moci. Stačí jí pohrozit."
Fari mávla rukou. "Hele, zařiď si to jak chceš. Já jsem měla za úkol ti to říct, což jsem splnila, takže já tady končím. Měj se dobře, střež si tu svoji magii co nejlépe, a zatím."
"Počkej, Fari - " začala Aurora, jenže Fari už jenom zabouchla dveře. Aurora protočila oči v sloup a znovu se obrátila ke stolu. "Alexa bude s nimi," uvažovala nahlas. "Měla bych si s Amie promluvit, protože čarodějky by jen tak pro nic za nic do Valianu nikoho nepřivedly. Alejandra určitě ne, a Alexa je pořád tolik zodpovědná, aby věděla, co by neměla. Takže v tom bude mít Amie určitě prsty." Zamyšleně se podívala na Eresid, která právě lovila mouchu. Potom popadla pergamen a něco na něj rychle naškrábala. "Dones to Alexe nebo Alejandře, Eresid," požádala ji a přivázala jí k noze dopis. Eresid dvakrát máchla křídly a vyletěla otevřeným oknem ven. Aurora se za ní chvíli dívala, potom sklopila zrak. Chvíli váhala, a potom se dotkla bzučáku na svém stolku. Komorník Esel se objevil téměř okamžitě. "Ano, mylady?"
"Esele, kdyby někdo přišel, kdokoli, a je mi jedno, jak významný člověk to bude, tak mu řekněte, že nejsem doma, ano?"
"Samozřejmě, mylady."
"A kdyby se objevila slečna Alexa nebo slečna Alejandra, tak je ihned pošlete za mnou, ano?"
"Jistě, mylady."
"Můžete jít."
Esel zmizel. Aurora přešla ke stolku a frustrovaně si zajela rukama do vlasů. Když je vytáhla, překvapeně zírala na chomáč, který jí zůstal v ruce. "Takhle se dál žít nedá," napadlo ji.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Isenstar Isenstar | 24. června 2012 v 12:57 | Reagovat

Kdy bude další díl? Jsem moooc natěšená, co z toho vypluje!!! :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

2 Vicky Vicky | Web | 24. června 2012 v 13:44 | Reagovat

Moc hezka povidka :-D
Tesim se na pokracovani :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama