Dračí čarodějka - 9. díl

29. června 2012 v 21:38 | Melanie |  Dračí čarodějka
Když se Karin druhý den ráno probudila, nemohla si hned vzpomenout, kde to je. Nejprve vnímala jen to, že leží v nějaké cizí posteli a dívá se na bílou stěnu. Rychle se posadila a teprve potom jí to došlo. Samozřejmě. Je ve Valianu.
Hlavou jí probíhaly události posledního dne, zjevení bohyně Amie u ní v pokoji, následné shromáždění čarodějek a odlet na dracích sem, do Valianu, do hotelu Détré (hotely měly všechny název pocházející z řeči starověkých kouzelníků - Détré znamenalo budoucnost). S lehkým úsměvem si vzpomněla, jak Alexa u večeře ztropila scénu, protože zmizela Alejandra, až nakonec našli v její ložnici zprávu, že odjela všechno vysvětlit nějaké Auroře. Karin nevěděla, o koho šlo a bylo jí to srdečně jedno. Trápila ji podstatná otázka - co bude dál?
Ve Valianu nefungoval internet ani signál, takže Karin nemohla domů podat zprávu, že je v pořádku. Nepochybovala o tom, že její rodiče rozjedou pátrání, ovšem na druhou stranu také dobře věděla, že policisté se sem nedostanou, to by mezi nimi musel být nějaký kouzelník. Přemítala, kolik lidí, kteří se ztratili a nikdo je nikdy nenašel, ve skutečnosti skončilo ve Valianu. Zároveň s tím jí došlo, že asi třicítka dívek skoro stejného vzhledu, které jsou všechny adoptované, a které zmizely zrovna tu samou noc, vyvolá nepochybně senzaci. Dost ji zajímalo, jak dlouho tu bude. Stráví tu už celý život? To by se jí nechtělo. Stýskalo by se jí po rodičích, kteří by pravděpodobně nikdy nepřijali možnost, že může být mrtvá, dokud by se nenašlo její tělo a to by se určitě nenašlo.
Palanda nad ní zavrzala a dolů nakoukla Linda. S rozcuchanými vlasy vypadala směšně. "Ahoj, Karin," zašeptala. Karin se zazubila a kývla na ni. Pomalu se protáhla, vstala z postele a došla ke skříni. Linda zatím slézala z palandy, která při každém pohybu příšerně vrzala.
Dovnitř strčila hlavou Alexa. Se slovy "Vstávejte, snídaně!" jen nakoukla do pokoje a zase dveře zavřela. Karin, která si právě oblékala šaty, se otočila na Lindu, která právě slezla z palandy na zem. "Snídaně!" zvolala. "Konečně! Mám příšerný hlad!"
Na posteli v koutě se zavrtěla Sandra. Potom otevřela oči a pohlédla na ně. "Co je?" zeptala se ospale. "Vzbudily jste mě!"
"Budíček!" zavolala za ní Linda. "Snídaně!" Potom se obrátila ke své skříni a trhnutím ji otevřela, vytáhla z ní nějaké modré šaty a začala se oblékat. Karin na ni počkala. Když se Linda upravila, obě otevřely dveře a zamířily po schodišti dolů. Otevřely dveře do jídelny a vešly. Posadily se ke stolu pro dvě blízko u dveří a Linda zašla pro jídlo. Když obě dvě seděly u stolu a jedly jakousi prapodivnou placku s rybou, otevřely se dveře, nestála v nich ale žádná dračí čarodějka. Ve dveřích stály dvě dívky kolem šestnácti let - jedna, ta vyšší, měla černé vlasy a bledou pleť, její modré oči metaly blesky, a tvářila se rozzuřeně. Ta druhá, drobná blondýnka, se spíše vyděšeně krčila, jako by ji ani trochu netěšilo, že sem musí jít. Obě se nesly jako nějaké královny, když procházely kolem stolu Karin a Lindy.
Najednou se vedle nich jako zázrakem objevily Alexa s Alejandrou. Karin šťouchla do Lindy a obě nastražily uši. Chvíli nebylo slyšet nic, protože mluvily velice tiše, potom ale zesílily hlasy.
" - jsem ti to včera večer vysvětlila, Auroro!" zaslechly Alejandru, jak se hádá s černovláskou. Aurora se jen ušklíbla o odpověděla: "Ale způsobuje to mnohem více potíží, než kolik to řeší!" Vypadala rozzuřeně. "Já to odmítám vyřizovat! Hned je pošlete zpátky! Něco takového je naprosto nepřípustné, ty holky jsou nebezpečné jen samy sobě! Znáš zákony, do Valianu nemůžete poslat nikoho, kdo nemá dostatečné magické znalosti! Mohlo by se něco nebezpečného stát, něco mnohem nebezpečnějšího, než co hrozí od Amie!"
Alexa se zoufale otočila na blondýnku: "Eleanor!"
Blondýnka jí odpověděla se zoufalým výrazem ve tváři. "Lexo, Aurora má pravdu. Ty dívky do Valianu přinesly spoustu potíží a Aurora to musí vyřešit, všechno vysvětlit a zařizovat! A já vlastně taky! Máme tolik vlastních problémů, a ještě musíme řešit tohle! Nediv se, že jsme na vás naštvané, když potřebujeme řešit tolik urgentních záležitostí a místo toho se musíme otravovat s nějakou partou puberťaček a ještě k tomu naprosto zbytečně! Stačilo by přece varovat Avis, ta už by si to s Amie vyřídila po svém!"
Alejandra se na ni otočila: "Eleanor, já vás chápu, ale kdyby Amie těm dívkám něco provedla, měly byste mnohem víc starostí než teď! Takhle akorát musíte vyřídit několik formalit, ale kdyby se jim něco stalo, znamenalo by to hodně papírování a tak dále, všechno vysvětlovat, v případě jejich smrti za to brát plnou odpovědnost, protože jste jim včas neposkytly bezpečnou ochranu, a to nemluvím o tom, co by si pro vás nachystala Avis jako pomstu! Nezapomínejte, že se hodně přátelí s Deré a ta by vás mohla taky proměnit ve šváby, nebo v cokoli, co by ji napadlo! To by vám snad bylo milejší?"
Mlčely. Alexa toho využila a řekla: "Pojďme si o tom promluvit jinam."
Všechny okamžitě opustily jídelnu. Eleaor šla poslední a práskla dveřmi. Jakmile dozněla rána, Karin se podívala na Lindu a řekla: "Asi ten náš malý výlet přináší hodně problémů minimálně dvěma lidem."
"Jsou to jen nějaké puberťačky!" mávla rukou Linda a zakousla se do placky.
"Ale velice významně postavené, podle toho, co jsme slyšely!" namítla Karin. "A není snad pravda, že například upíři nestárnou? Ty holky mohou být tisíce let staré!"
"To je pravda," zamyslela se Linda. "Ale upírku bych poznala na první pohled. To musely být áterky."
"Cože to?" zamračila se Karin.
"Já vlastně ani nevím, co to je, jenom že v překladu áter znamená věčně mladý."
"A jak to myslíš, že upíra poznáš na první pohled? Třeba v Twilightu nebyli skoro rozeznat!"
"Ale tyhlety knihy a filmy o upírech nemají s pravdou moc společného!"
V tu chvíli se dovnitř vrátila Alexa, takže okamžitě zmlkly a začaly jíst. Alexa po nich podezíravě loupla očima, než si zašla sednout zpátky ke svému stolu. Karin po ní loupla očima a potom se obrátila na Lindu: "Zeptáme se jí, co se děje?"
"Raději ne," zavrtěla Linda hlavou. Obě se ponořily v mlčení a hleděly do talířů, na kterých měly poslední zbytky jídla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Erisdar Erisdar | 29. června 2012 v 22:08 | Reagovat

Móóóc pěkný :-D  :-D  :-D  :-D Mooc se těším na další díl :-D

2 Vicky Vicky | Web | 30. června 2012 v 17:49 | Reagovat

jop, krásná část! :D :D moc hezky sepsáno XD jo a taky chci upozornit, že můj blog je opět v provozu :D promiň, že píšu sem
ps: neznamená "Aurora" náhodou "Růženka" ?? :D

3 Melanie Melanie | Web | 30. června 2012 v 20:06 | Reagovat

[2]: nevím :D

4 Isenstar Isenstar | 22. července 2012 v 13:45 | Reagovat

Hezký... Jdu na další díl!! :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama