Dračí čarodějka - Prolog

19. června 2012 v 20:54 | Melanie |  Dračí čarodějka
Byla tma, chladný listopadový den. Po jedné z nejubožejších ulic ve městě kráčela jakási žena, v ruce držela něco, co připomínalo dítě zabalené do deky. Tvář měla zakrytou, černé vlasy jí padaly do obličeje.
"Ale ale, Avis, kampak to se svojí dcerou míříš?" ozval se najednou posměšný hlas. Žena sebou trhla, kápě jí sklouzla z hlavy a odhalila ostrou, ale krásnou tvář s výraznými lícními kostmi a výraznými rysy. Nejpodivnější ovšem byly její oči. Vypadalo to, jako by se v nich skrýval oheň. Žena se vyděšeně rozhlížela kolem, od úst jí stoupaly obláčky páry. "To jsi ty, Amie?" zeptala se poplašeně.
Přímo před ní se náhle objevila nějaká žena, tak náhle, že to vypadalo, jako by vyrostla ze země. Usmívala se, ale chladně. Její oči, modré a chladné jako led, se tvářily nepřátelsky. "Ukaž mi ji," řekla. Avis automaticky ucukla. Druhá žena se rozesmála. "Coapk copak, Avis, bojíš se mě?"
"Nikdy nezapomenu, co jsi udělala mé první dceři, Amie!" zasyčela na ni nepřátelsky Avis.
"A s kýmpak máš tuhle, Avis?" zajímala se Amie. "Nechápu, co vidíš na smrtelnících. Copak ti naši krásní bohové nestačí?"
"Prosím tě, Amie, jsou to samí pitomci, nemají smysl pro romantiku a nám ženám nerozumí!" zabručela Avis.
"A co Eséf, náš bůh lásky?" zeptala se Amie poťouchle.
"Snílek s kudrlinkami, co si věčně brnká na harfu, to fakt není můj styl," zavrtěla Avis hlavou. "A teď mě omluv, spěchám." Prošla kolem ní a pomalu odcházela.
"Do jakého sirotčince strčíš tuhle?" zavolala za ní Amie. Avis se zarazila, potom se velice rychle otočila a šlehla po Amie nepřátelským pohledem. "Sama víš, že to dělám jen pro jejich dobro! Jejich původ jim musí zůstat do smrti neznámý! Jen tak můžou být ochráněny před světem, v jakém žijeme my."
"To je zajímavé, jak měkdo dokáže precizně vyslovit každou blbost," zavrtěla Amie hlavou. "Ale dobře víš, že jestli je dáno, aby byla výjimečná, aby byla dračí čarodějka -" chladně se pousmála, když uviděla, jak sebou Avis při posledních dvou slovech trhla, "- potom se to dozví, Avis."
"Ale pokud to dáno není, pak nevidím důvod, proč by o tom měla vědět," odsekla Avis. Bez dalšího slova se obrátila a spěchala ulicemi. Po chvíli došla na místo určení - před jeden z mnoha dětských domovů. Položila na práh svoji malou dcerku a přiložila k ní krátký dopis, ve kterém stručně napsala (vymyšený) důvod, proč holčičku odkládá a její jméno - Karin. Potom stiskla zvonek a vzápětí zmizela.
Malá Karin spokojeně spala, aniž by tušila, že ji za pár vteřin probudí výkřik toho, kdo ji najde, že ji právě odložila její matka bohyně, ani že je výjimečná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Isenstar Isenstar | Web | 19. června 2012 v 21:56 | Reagovat

Krásný... jako všechno co napíšeš TY :-D!

2 Arniel Torm Arniel Torm | E-mail | Web | 25. července 2012 v 0:26 | Reagovat

Pekne napísaané :) i keď mi to trochu pripomína harryho pottera .D to odloženie pred dverami a tak :) i keď príbeh bude určite celkom iný

3 Iwein Iwein | Web | 29. července 2012 v 13:46 | Reagovat

Vypadá to dobře :) Určitě se podívám i na další dílky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama