Pravá královna - 23.díl

18. června 2012 v 16:56 | Melanie |  Pravá královna

VYPRAVĚČ: RIGO

"Persé? Persé? Slyšíš mě?" opakoval jsem tisíckrát po sobě. Persé ležela na podlaze, pod ní kaluž zaschlé krve, od které měla slepené vlasy. Katerine se nakláněla nad Persé z druhé strany, její obličej zbledl. Poprvé jsem si všiml, že má na drobném nosíku několik hnědých pih. Odhrnula si vlasy z čela, jak se zaujatě dívala na perséinu bezvýraznou tvář. "Jsi si jistý, že není mrtvá?" zeptala se pochybovačně.
"Nevím," odpověděl jsem. "Má v sobě něco z démonů, takže takovéto zranění by měla přežít, ale jsou tu jisté okolnosti, které musíme brát v potaz."
"Jaké?" zeptala se Katerine.
Nadechl jsem se a rozmýšlel si odpověď. Katerine nejspíš něvěděla o magii ani ň, přesto jsem se jí to pokusil vysvětlit. "No, ten obrovský citový šok, jaký prodělala v posledních dnech - myslím Jaerovu smrt a potom toho Bartheoda - musely jejími magickými schopnostmi na čas pěkně otřást a výrazně je oslabit. Říkám si, jestli to není to, co Bartheod chtěl - vyděsit ji tak, aby potom bylo tak snadné ji zabít jako normálního smrtelníka." Odmlčel jsem se. Katerine na mě šokovaně zírala. Potom se zezadu ozval hlas: "Je tu ale ještě jedna možnost, jak jí vrátit život."
Otočil jsem se. Perséin strýc stál úplně vzadu u stěny. V ruce držel nějakou malou knížku.
"A jaká?" zeptal jsem se ho s nadějí v hlase.
"Musel bys jí dát část svojí životní energie," odpověděl mi. "Jenom trochu, jenom tolik, aby to povzbudilo její magické schopnosti."
"A jak?" zeptal jsem se zmateně.
"Musíš položit ruku na její srdce a představovat si, že z tvého srdce do jejího přes tu ruku proudí životodárná energie, musíš tomu opravdu věřit a nakonec se to stane. Až ucítíš tep, znamená to, žes jí předal dost energie. Ale pár dní potom budeš vyčerpaný a malátný, nemocný, než se ti energie znovu obnoví. Rozuměl jsi?"
Přikývl jsem a přešel k Persé, položil ruku na její srdce. Opravdu jsem necítil žádný tep, už v ní určitě mnoho života nezbývalo. Zavřel jsem oči a představoval jsem si, že z mého sdce do jejího proudí energie, která jí dává život.
Po chvíli jsem v paži ucítil šimrání, nepříjemné mravenčení, které postupovalo od ramene do konečků prstů a tam se ztrácelo. Uvědomil jsem si, že je to energie, která přechází do Perséina srdce.
Mravenčení trvalo jen několik sekund, než Perséino srdce začalo bít. Rychle jsem se od ní zvedl. Persé začala dýchat a po chvíli otevřela oči. Ohromeně vydechla a nadzvedla se na loktech. "Rigo?" vyrazila ze sebe. "Co se stalo?"
"Všechno ti vysvětlím," řekl jsem, ale Persé se zaměřila na svého strýce. "Co je s mojí matkou?" zeptala se ho.
"Žije," odpověděl její strýc a podíval se na ni. "Žije někde jinde pod falešným jménem."
"Pod jakým?" chtěla vědět Persé. Její strýc svraštil obočí. "Nevím - ne, moment, už vím! Rmetia."
Persé šokovaně vtáhla vzduch. Katerine se tvářila zmateně a já jsem byl prostě jenom ohromený. Rmetia? Ta věštkyně? To snad nemůže být pravda!
To samé si očividně myslela i Persé. "Rmetia je příliš mlad na to, aby mohla být mou matkou," řekla a zvedala se ze země. Její strýc se uchechtl. "Rehad vždycky vypadala o hodně mladší. Dnes by směle mohla předstírat, že ještě není dospělá."
"To je - tedy - nečekané," přiznala Persé. "A co bude dál?"
"No, co bude dál. Tvoje matka ztratila pravomoce kralovat, když byla uvězněna, i když neprávem. Tyto pravomoce už jí nemůže nikdo vrátit. Ale já se klidně zřeknu trůnu ve prospěch svojí neteře Persefony. Mimochodem, Persé, zvykni si, že jako královna nebudeš moci užívat zkratku Persé, ale pouze plné jméno Persefona."
Persé přikývla, na tváři šťastný úsměv. "Kdy se stanu oficiálně královnou?"
"Zítra učiním prohlášení," slíbil její strýc.

***

Ten večer se mi vůbec nechtělo spát. Myslel jsem na zítřek, na to, jak musí být Persé šťastná. Dosáhla toho, co chtěla, po čem vždycky toužila. A já se radoval s ní. Katerine měla určitě taky radost, jenže ta byla tak unavená z dlouhého boje, že usnula skoro ještě při večeři.
Ozvalo se tiché, nesmělé zaklepání. "Vstupte," zavolal jsem.
Dveře se otevřely a na prahu stála Persé v noční košili.
"Persé! Co tu děláš?" zeptal jsem se překvapeně. "Pojď dál."
Persé vešla a zavřela za sebou dveře. "Rigo," řekla vážně. "Musím s tebou mluvit."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Isenstar Isenstar | Web | 18. června 2012 v 18:09 | Reagovat

Hyde je zase pod zámkem, takže v klidu můžu říct: Tahle kapitola se ti moooooc povedla! Už se nemůž dočkat pokračování :-D!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama