Dračí čarodějka - 16. díl

19. července 2012 v 15:04 | Melanie |  Dračí čarodějka
Bohyně draků se usmívala, když ji Karin objala. "Ahoj," zašeptala jí do ucha. "Jsem ráda, že tě konečně poznávám."
"Já jsem taky ráda," usmála se Karin radostně. Potom se od ní odtáhla a zmateně se na ni podívala. "Ale proč jsi tady? Co se děje?"
"Já? No, prostě jsem tu náhodou byla. Menší záležitost, je to rychle vyřízeno. Měla bych se spíš zeptat, co tu děláš ty?"
Karin měla pocit, že jí Avis neříká pravdu, ale nechala to plavat. Krátce matce vysvětlila, co se stalo. Avis se znepokojeně zamračila. "Tři lidé v kápích? Dva muži? To se mi nelíbí."
"No, kdo by to byl tušil," zamračila se Karin. Avis se uchechtla a prohlásila: "Tak to musela být Amie. Jiné vysvětlení nevidím."
"A proč to Amie dělá?" chtěla vědět Karin. Avis pokrčila rameny. "Opravdu netuším. Asi se chce mstít, ale proč, to nevím. Hlavní je, že nikdo z vás zatím nepřišel k úrazu."
"Co budeme dělat?" zeptala se Karin. Strach už ji docela opustil, spoléhala, že ji z toho matka vyseká.
"Počkej tu chviličku, Karin, já jen zavolám všechny sem," usmála se Avis a dotkla se levým prsteníčkem rtů. Před ní se objevil chomáč pírek, vznášel se jí v úrovni rtů. Avis se k němu sklonila a něco mu šeptala. Když se opět napřímila, chomáč jí dvakrát obkroužil kolem hlavy a plul směrem k městu.
"Tak," řekla Avis, "a musíme čekat."
Nečekaly dlouho. Brzy se chomáček peří vracel a snesl se k zemi. Jakmile se dotkl země, zmizel a místo něj se objevily všechny dračí čarodějky, Alexa a Aurora. Zmateně se rozhlížely, potom Aurora vykřikla: "Jé, Avis! A Karin!" Všechny se rázem, jedna přes druhou začaly vyptávat co se stalo. Avis jim situaci vysvětlovala, potom nastalo bezmocné mlčení. Alexa se zeptala: "Co teď?"
"Nemůžeme jít do města, tam byste byly v nebezpečí," odpověděla Avis. "Navrhuji tady na pastvinách postavit provizorní tábor a rozmístit kolem ochranná kouzla. Mimochodem, Lex, jakto, že tu není tvoje sestra?"
"Alejandra má přijet za dva dny," odpověděla Alexa. Avis zaklela. "A kruci! Budeme jí muset poslat zprávu." Dotkla se levou rukou pravého ramene a když ji odtáhla, měla na rukou plameny ohně, které se pomalu formovaly do tvaru malého dráčka. "Víš, co máš dělat," řekla mu Avis. Ohňový dráček roztáhl křídla a odletěl. Avis se otočila k čarodějkám. "Lexo, Auroro, pomozte mi."
Všechny tři společnými silami pomocí kouzel posekaly pár stromů, špalky namnožily a postavily z nich čtyři chatky. Avis a Aurora potom rozmisťovaly kolem ochranná zaklínadla, zatímco Alexa kouzlila vevnitř a snažila se chatky vylepšit kouzly. Tyto přípravy zabraly většinu dopoledne
Odpoledne se vrátil Avisin dráček s Alejandrou, která se zapojila do stavění tábora. Karin s ostatními čarodějkami zatím sbíraly poblíž jejich "tábora" suché dříví na oheň a houby, aby měly aspoň nějakou večeři. Večer zasedly k ohni a každá dostala do ruky vyčarovaný dřevěný talíř s prapodivně upravenými houbami. Karin opatrně ochutnala. Nebyla to zrovna delikatesa, ale jíst se to dalo, a jelikož Karin měla hlad, snědla celou porci.
Větší problém představovalo spaní. Čarodějkám se přes veškerou snahu nepodařilo vykouzlit deky a na postele si ani netroufly, už tak je jejich kouzla strašně vyčerpala. Karin ležela na zemi, byla jí zima a stokrát se převalovala. Nemohla usnout, takže se ponořila do myšlenek. Stýskalo se jí. Po kamarádech, po jejích adoptivních rodičích, po spolužácích,...
Potom si Karin vzpomněla na Jirku. Při vzpomínce na jeho obličej ve vězeňské cele se jí chtělo brečet.
Nebul, okřikla sama sebe. Jsi jako malá holka.
Zavřela oči a po chvíli usnula. Zdálo se jí, že Jirka stojí v obrovské kleci a křičí na ni. "Karin, pomoz! Ona mi lhala!" Karin se k němu chtěla rozběhnout, ale něco jí bránilo. Ohlédla se dozadu a spatřila Auroru, která ji pevně držela. "Pusť mě!" křikla Karin, ale Aurora zasyčela: "Zrádcům se druhá šance nedává!" Karin se rozplakala, a do toho všeho zněl neobyčejně pronikavě Jirkův křik...
Karin otevřela oči. Byla zpocená, a až pomalu si uvědomovala, že to byl jen sen. Rozhlédla se kolem, všichni ještě spali, ona ale nemohla znovu usnout. Vstala, otevřela dveře a vyšla ven.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aravis Aravis | Web | 19. července 2012 v 17:28 | Reagovat

Hezký! Trvalo mi celkem dlouho než jsem se dočetla až k 16.dílu, ale stálo to za to ;) Jen tak dál a vydavatelství Ti budou ležet u nohou :) :D

2 Melanie Melanie | Web | 19. července 2012 v 21:03 | Reagovat
3 Erisdar Erisdar | 22. července 2012 v 12:51 | Reagovat

[1]: Přésně :-D  :-D  :-)  :-)  :-)

4 Isenstar Isenstar | 22. července 2012 v 15:17 | Reagovat

Kráása!!! :-D  :-D  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama