Dračí čarodějka - 19. díl

21. července 2012 v 16:03 | Melanie |  Dračí čarodějka
V následujících dnech měly čarodějky sotva čas si vydechnout. Ráno hned po snídani už musely tvrdě trénovat až do oběda, po obědě měly chvíli volného času a potom znovu cvičily všechna možná kouzla až do večeře. Po večeři padaly vysíleny únavou rovnou na zem v chatkách a skoro ihned usnuly.
Dobrou zprávou bylo, že už je první tři kouzla, která nacvičovaly, nevyčerpávala tolik jako ze začátku a byla čím dál účinnější. Karin se jednou podařilo omráčit Lindu na celou minutu a Linda zase zvedla kamínek skoro devět centimetrů vysoko. Alexa je za tyto pokroky chválila, ale naopak jim dávala pořád těžší a těžší kouzla.
"Tedy holky," prohlásila Carmen (Karin konečně znala všechny čarodějky jménem) jednoho dne, kdy si všechny ve volném čase umývaly v řece vlasy, "jestli po nás bude Alexa chtít čím dál těžší kouzla sotva nám začnou jít ty jednodušší, tak se jednoho krásnýho dne zblázním!"
"Nejsi sama!" zasmála se Karin, vylezla z vody, usušila se a oblékla se. "Každej večer jsem tak unavená, že se sotva dohrabu do chatky!"
"Já jsem včera málem usnula při večeři!" přidala se Linda.Taky vylezla z vody, ale neoblékla se hned, chvíli si užívala paprsky slunce, kterých bylo s přicházejícím podzimem pořád méně a méně.
"Teď se neopálíš!" zavolala na ni Agáta.
"To ani nechci," zabručela Linda. "Prostě chci pořádně uschnout."
"Vem si ručník!"
"Děkuju za radu, to by mě fakt nenapadlo!"
"Hele, jde k nám Lexa!" křikla Sandra a ukázala do dáli. Karin se zadívala ve směru, kam ukazuje a uviděla běžící Alexu.
"Ale ne," vzdychla otrávneně Linda. "Že bychom zase přetáhly přes volný čas?"
"To není možné, jsme tu jen chvíli!"
Alexa mezitím doběhla až k nim. Byla rozcuchaná, ale usmívala se. "Podívejte se, kdo přišel!"
Všechny vyběhly z vody, rychle se osušily a oblékly, potom běžely za Alexou. Proběhly kolem chatek až skoro k hranici působnosti ochranných kouzel. Stály tam Aurora, Alejandra a vysoká bohyně s tmavými vlasy.
"Máma se vrátila!" vykřikla Linda. Jako jediné jí nepřipadalo zvláštní nazývat bohyni Avis "máma". I když to jejich máma byla, ostatní čarodějky jí říkaly spíš Avis.
"Ahoj, holky!" zamávala jim Avis. Karin kývla na pozdrav a utíkala k ní. A potom zabrzdila, protože konečně uviděla to, co bylo za ní.
Draci! Ale ne ti dopravní, na kterých přiletěly do Valianu! Za Avisinými zády se probouzeli tři draci vysocí zhruba jako desetipatrová budova. Oči jim žhnuly, třásli sebou a hlasitě řvali. Šupiny na jejich těle vypadaly jako brnění.
"Počkejte chviličku," zakřičela Avis, aby ji přes řev draků bylo slyšet. Potom opatrně přešla k tomu nejvyššímu a obezřetně mu položila ruku na kůži. Drak se okamžitě uklidnil. To samé zopakovala Avis i s ostatními draky, potom se otočila zpátky na čarodějky. S úsměvem přešla k nim a jednu po druhé objímala. Karin zírala na draky, kteří teď vypadali naprosto krotce. "Jak jsi to dokázala?" zeptala se, když ji matka objala.
"Všechno ti vysvětlíme," odvětila s úsměvem bohyně.
Jakmile Avis objala poslední z dračích čarodějek, Aurora si vzala slovo. "Holky, musíte teď na chvíli odejít. Máte volno. Zůstane tu jen Karin."
Karin čekala ve společnosti Aurory, Avis, Alexy a Alejandry (tuto čtveřici si přejmenovala na 4A), dokud ostatní neodešly, potom se slova ujala Alejandra. "Musíme ti, Karin, něco vysvětlit."
Na to čekám celou dobu, pomyslela si Karin, ale nic neřekla.
"Každý kouzelník dostává zvláštní schopnost, kterou ostatní kouzelníci neovládají," pokračovala Alejandra. "Říká se tomu dar nebo talent. Jen málokdy se stane, že mají dva lidé na světě přesně stejný talent. Například já a Aurora dokážeme rozlišit talenty každého člověka na světě. Já se ale na danou osobu potřebuju soustředit. Jakmile se ale soustředím, vidím úplně všechno, čeho je dotyčný se svým darem schopný. Aurora se nepotřebuje soustředit, ale vidí mnohem méně než já."
"No a?" naoko nechápala Karin.
"Chceme si s tebou promluvit díky tomu, co ovládáš ty."
"A to je co?" zeptala se Karin, i když už to věděla, a snažila se, aby to vypadalo že má zájem.
"Dokážeš neverbálně komunikovat s draky," řekla triumfálně Alejandra. Když uviděla Karininu vlažnou reakci, zamračila se. "Ale no tak! Ty si neuvědomuješ, jak bys nám mohla pomoci? Kdybys dokázala přimět draky, aby nám pomohli v boji proti Amie, získali bychom mocné spojence! Zkus se spojit tady s těmi!" Ukázala na draky, které s sebou přivedla Avis.
Karin se mírně řečeno vyděsila. "Ale - ale já nevím, jak se to dělá!" podařilo se jí vykoktat, zatímco v hrůze zírala na toho nejvyššího z nich.
"Prostě to zkus!" usmála se Avis. "Zkus to s Rabinou, je hodná a neublíží ti." Usmála se a pohladila ocelově šedou dračici. Karin se na ni zadívala. Neměla absolutně tušení, jak s ní má komunikovat, tak ji prostě zkusila v mysli oslovit.
Rabino. Nic. Karin si vzdychla a zkusila to znovu. Rabino, slyšíš mě? Zase nic. Karin se dívala Rabině do očí a snažila se přijít na způsob, jak jí proniknout do mysli, jak se s ní spojit.Potom to vzdala a zkusila ji prostě oslovit ještě jednou.
Rabino, slyšíš mě?
Ano. V Karinině mysli se ozval dívčí hlas. Karin málem začala jásat, ale nechtěla přerušit myšlenkové spojení, které s Rabinou navázala, i když netušila, jak. Kdo jsi? pokračovala Rabina.
Jmenuju se Karin.
Na to jsem se neptala.
Tak co chceš vědět?
Kdo jsi.
Jsem dcera bohyně Avis a dračí čarodějka, zkusila to Karin znovu.
Tak to je něco jiného. Bohyni Avis máme ve velké úctě. Jen ona je nám drakům nadřazena, a ty jako její dcera samozřejmě také.
Karin chvíli zaváhala. Pomůžeš nám?
To záleží na tom, s čím.
Karin jí celou záležitost osvětlila. Chvíli bylo ticho, potom Rabina odpověděla: Pomůžeme vám. Amie nám pije krev už hodně dlouho. Konečně jí snad přistřihneme křídla.
Děkuju.
Nemáš zač. Jsme zavázáni tvojí matce a tedy i tobě, dcero Avisina.
Říkejte mi Karin.
Na to nemáme právo. Jsi nám nadřazena, stejně jako tvoje matka. My tě nemůžeme oslovovat jinak než dcera Avisina.
Tak dobrá. Řekneš to těm dvěma drakům, co přišli s tebou? Nebudou proti?
Jsem si jistá, že ne. Jsme bohyni Avis zavázáni, určitě nebudou proti a pomůžou nám.
Dobrá.
Karin přerušila jejich myšlenkové spojení a rozhlédla se po čarodějkách. "Pomohou nám," vyhrkla.
"Výborně!" usmála se Avis. "Když mě omluvíte, půjdu si odpočinout, měla jsem dlouhou cestu. Draky nechte tady a dejte jim něco k jídlu a pití."
"Auroro, zařiď to," požádala Alexa Auroru. Strážkyně magie odešla a s ní i Alejandra, která šla ulovit nějaké ryby na večeři. Alexa se otočila na Karin a řekla: "Tak, sežeň ostatní, Karin. Jdeme zase trénovat."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marsianna Marsianna | Web | 21. července 2012 v 23:46 | Reagovat

Ahojky, už jsem ti ohodnotila blog :)

2 Isenstar Isenstar | 22. července 2012 v 15:36 | Reagovat

Kráááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá(asi tak dalších deset milionů á)áááááááááááááááááása!!! :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama