Ukázka ze Školy hrůzy

10. srpna 2012 v 7:58 | Melanie |  Blog
Jelikož momentálně v anketě (najdete ji zde) vítězí Škola hrůzy, dám vám sem ukázku z textu, abyste věděli, co vás asi tak čeká, jestli Škola hrůzy vyhraje.

Marina došla do ředitelny a začala hledat poznámky k hodině historie. Asi půl minuty se přehrabovala ve svých věcech, než našla dva k sobě scvaknuté listy papíru. Zběžně si je pročítala, aby se ujistila, že nikde nemá nějakou nepřesnost, když ji vyrušilo klapnutí dveří. Vzhlédla a okamžitě ztuhla. Zírala na vysokou zakuklenou postavu v červeném plášti, která k ní neslyšně mířila.
Ředitelka školy chtěla křičet, ale nevydala ze sebe ani hlásku. V panické hrůze vstala ze židle a začala couvat ke stěně, sledovaná pohledy zakuklence, který se ani nepohnul.
Ve chvíli, kdy se ho Marina pokusila oběhnout, zakuklenec pozvedl rukou a zašeptal nějaké zaklínadlo, které ji odmrštilo dozadu na stěnu. Zatímco se ředitelka zvedala z podlahy, zakuklená postava na ni opět namířila rukou. Začala šeptat zaklínadlo, tentokrát velice pomalu, jako by si vychutnávala ředitelčino zoufalství. "More -"
"Ne!" zaječela Marina a vyvolala kouzlo, které hnalo přímo k zakuklenci zelené paprsky; zakuklenec je lenivým pohybem odvrátil a zasmál se. "Jsem stokrát mocnější než ty," řekl.
"Prosím, ne!" vykřikla znovu Marina, lepila se ke stěně a v hrůze sledovala jeho ruku, mířící jí přímo do tváře. "Udělám cokoli!"
"Šanci jsi měla, promarnilas ji," prohlásil zakuklenec a vyslovil zaklínadlo. "Moreto!"
Místností proletělo zlaté světlo; Marina se pokusila vyčarovat protikouzlo, ale zaklínadlo bylo rychlejší, než očekávala - ředitelka školy za vteřinu padla k zemi obličejem dolů a už se nepohnula.
Zakuklenec k ní přešel, položil jí ruce na hlavu a pronesl zaklínadlo, ovšem nic se nestalo. Zlostně zaryčel a rychle opustil ředitelnu - ani si nevšiml, že kousíček jeho pláště se zachytil o nůž na pracovním stole a odtrhl se.
¨
Studenti seděli v lavicích a čekali, kdy přijde Marina, ovšem ta se stále neobjevovala, i když od začátku hodiny uběhlo už dvacet minut. Všichni si začínali znepokojeně šeptat, co se s ní asi stalo.
"Myslím, že se jen trochu zdržela," mínil Norman.
"Co když ji nějak očarovala ta bělooká čarodějka?" prohlásila Dangra. "Ta ženská mi nahání pořádnou husí kůži.
"To bych neřekla," oponovala Yvena.
Eleanor jejich rozmluvu poslouchala jen na půl ucha, i když ji samotnou také docela překvapovalo, že se ředitelka tak dlouho neukazuje. I když občas přišla do třídy až za několik minut po zvonění, takhle to ještě nikdy nepřetáhla!
Dveře se otevřely, ale nestála v nich Marina, nýbrž Bělooká. "Marino -" Zarazila se. "Kde je ředitelka?"
Studenti krčili rameny. "Nevíme," ozval se Damean.
"Ach bože," zamumlala Bělooká. Rychle vyrazila chodbou pryč, ani nezavřela dveře.
To, co Eleanor vzápětí udělala, bylo spontánní - nepřemýšlela nad tím a prostě vyrazila za ní. Zároveň s ní se zvedla i Yvena, jak by to udělala, kdyby s Eleanor kamarádila. Obě dvě zaráz doběhly na konci chodby Bělookou.
"Co se děje?" zajímala se Eleanor a snažila se s čarodějkou udržet krok, což bylo velice těžké, protože na to, jak byla Bělooká stará, mašírovala neobvykle rychle.
Stará čarodějka si jen odfrkla. "Nic, co by mělo zajímat takové děti, jako jste vy dvě."
"Nejsem dítě," namíchla se Eleanor. "Je mi patnáct!"
"A mně je sedmdesát šest," odsekla Bělooká. "A teď mi řekni, kdo z nás je větší dítě."
"Myslím, že máme právo vědět, co se děje, týká se to nás všech!" vložila se do toho Yvena.
Bělooká je ignorovala a rázovala si to k ředitelně, obě dívky s ní však držely krok.
Když konečně došly ke dveřím do ředitelny, Bělooká k nim přiložila ucho.
"Nic neslyším," zamumlala a zabušila na dveře. "Marino? Marino, otevři! Marino, jsi tam?"
Žádná odpověď.
Bělooká namířila rukou na zámek a něco zašeptala. Dveře se rozlétly dokořán a všechny tři vpadly dovnitř.
Rozhlížely se, ale nic neviděly. Vypadalo to, že tu ředitelka prostě není, potom se ale Eleanor zadívala na psací stůl a uviděla za ním ruku.
"Podívejte!" ukázala na ni svojí vlastní rukou. "Tam někdo leží!"
Bělooká se ohlédla a vzápětí se přehoupla přes stůl. Než ho Eleanor s Yvenou oběhly, stará čarodějka už obracela Marinu tváří k sobě. "Marino? Slyšíš mě?" Propleskla jí obě tváře, ale nic se nestalo. "Kruci!" Položila jí dlaně na spánky a zamumlala zaklínadlo. Rozzářily se jí dlaně, jinak se ale nic nestalo.
"Sakra, sakra!" klela Bělooká. "Proboha, Marino, žij!"
Yvena s Eleanor se na sebe vyplašeně podívaly, zatímco Bělooká dál zkoušela všechna možná zaklínadla. Po pár minutách vzhlédla. "Je mrtvá," oznámila.
"Můj bože," zavrtěla Yvena sklesle hlavou.
V tu chvíli se dveře od ředitelny znovu rozlétly dokořán a dovnitř vpadla Xandra Eveliezová. "Marino, mám tu pro tebe ty papíry, cos chtěla, a -" Zarazila se uprostřed věty a pohlédla na Bělookou a obě studentky vzadu za stolkem. "U všech bohů, Bělooká, co se to tady stalo?"
"Marina je mrtvá," oznámila jí stará čarodějka suše. Profesorka Eveliezová upustila desky, které držela v rukou. "Mrtvá?" opakovala nevěřícně. "Co to sakra vykládáte za nesmysly?"
"Bohužel je to pravda," přikývla Eleanor.
"Byla zavražděna," řekla ještě Bělooká.
"Zavražděna?" hlesly profesorka Eveliezová, Eleanor a Yvena zároveň. Bělooká jen přikývla.
"Co je to tady?" zadívala se najednou profesorka Eveliezová na stůl, a vzápětí z nožíku, umístěného mezi psacími potřebami, stahovala kousek červené látky.
"Ukaž to," zpozorněla Bělooká a útržek si od ní vzala. Chvíli ho zkoumala, potom zašeptala jediné slovo: "Zakuklenci!"
"Mohla byste nám konečně vysvětlit, o co jde?" rozčilila se Eleanor.
"Myslím, že bychom si to rádi poslechli všichni," mínila Xandra Eveliezová.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Erisdar Erisdar | 10. srpna 2012 v 10:21 | Reagovat

Hezké, moc se na ten příběh těším! :-)  :-D  8-)  :-P  :D

2 Isenstar Isenstar | Web | 10. srpna 2012 v 10:24 | Reagovat

Mno, co říct? Snad jen, že se mi to líbilo!! :-D

3 Kecka Kecka | Web | 10. srpna 2012 v 13:16 | Reagovat

Není zač, já ráda hodnotím. Hůře se mi spíše hodnotí, když musím negativně.. :-(

4 Marillë Marillë | 10. srpna 2012 v 14:42 | Reagovat

Ještě, že jsem pro to hlasovala. Je to úplně nádherné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama