Hra na vraždu - 2. díl

22. září 2012 v 8:16 | Melanie |  Hra na vraždu
"Myslím, že nikdo není doma," prohlásila Kristýna, když už poněkolikáté zaklepala na dveře. "Pojedeme domů a vykašleme se na to."
Jan zavrtěl hlavou. "To ne, přece jsem jim dali vědět, kdy přijedeme. Měli by -"
Nedořekl, protože v tu chvíli se otevřely dveře a v nich stála Marta Smutná. "Honzo! Kristýno!" usmála se a objala svého syna. "Už jsem si říkala, jestli dorazíte. Pojďte dál."
Vedla je tmavou chodbou. "Pokoje máte nahoře," upozornila. "Chovejte se tu jako doma."
"Díky," usmála se Kristýna. Když její tchýně zmizela, rozhlédla se kolem. "Kde je tu obývák?"
Jan ji zavedl k obývacímu pokoji. Oba otevřeli dveře a vstoupili, vzápětí však zůstali stát na prahu a zírali na neznámou ženu, která si v křesle četla časopis. Když uslyšela zavrzání dveří, vzhlédla.
"Kdo jste? Co tu děláte?" vypravila ze sebe Kristýna.
Neznámá se zvedla z křesla a šla k nim. "Jmenuju se Regina Fischerová," oznamovala a blýskla profesionálně vybělenými zuby. "Jsem ehm - nichte - no - jak je to česky -" zasekla se na slově.
"Neteř?" zeptal se nejistě Jan. Němčina mu nikdy nešla, ale měl pocit, že pojmenovat rodinné příslušníky by mohl zvládnout."
"Ano, ta - neteř paní Smutné," vysvětlovala Regina. "Pozvala mě sem."
"No, těší mě," usmál se Jan. "Jan Smutný," napřáhl ruku.
Regina ji uchopila a prohlédla si ho. "Nejste jim moc podobný."
"Ehm - co?"
"Všichni tu přece mají blond vlasy, dokonce i já." Letmo se dotkla svojí hřívy a pousmála se. "Ale vy máte tmavé vlasy."
"Ano, já se jako jediný z rodiny vyvedl po matce," vysvětloval Jan. "Tohle je moje žena Kristýna."
Obě si potřásly rukama a přitom se pořádně prohlížely. Kristýna si pomyslela: "Je docela hezká, ale vypadá jako dítě."
Reginu napadlo: "Vypadá dost chytře, ale kdyby vyměnila brýle za kontaktní čočky, udělala by rozhodně o moc líp. Takhle jí to zrovna moc nesluší."

Kolem poledne se na oběd dostavila Simona Rysová, rodinná přítelkyně a soukromé očko, která bydlela o pár ulic dál. Díky svým trochu narezlým blond vlasům vypadala, jako by do rodiny patřila. Se všemi se velmi vesele bavila, hlavně s Reginou.
"Líbí se vám tady?" zajímala se.
Regina pokrčila rameny. "Já nevím. Všichni tu vypadají dobře a chovají se moc mile, ale v Německu se mi líbilo víc. Tady ještě moc lidí neznám."
"A proč jste přijela?" zajímalo Simonu. "Neříkejte mi, že jen kvůli pozvání na Vánoce."
"Ehmmm...." zahuhlala Regina s plnou pusou. Polkla a vysvětlovala: "Matka před několika měsíci zemřela a nikoho z rodiny už jsem v Německu neměla. Chtěla jsem poznat svou tetu a bratrance a sestřenice, nikdy předtím jsem je neviděla. Tak jsem se s nimi přijela seznámit."
"Umíte hodně dobře česky," podotkla Simona.
"No ovšem, když byla moje matka Češka!" Regina si do úst strčila celé rajče a očividně považovala rozhovor za ukončený.
Když oběd skončil, zvedla se Simona s tím, že už půjde. "Případy volají," vysvětlila.
"Nezapomeňte na Štědrý den dorazit!" volala za ní Marta.
"Nebojte!" zamávala jim Simona a odešla.

V horním patře se Alena právě zamkla v pokoji. Přešla k zrcadlu a jako mnohokrát předtím, i nyní si prohlížela svoji lehce zachmuřenou tvář. Přejela si prstem po obličeji. "Měla bych s tím něco udělat," napadlo ji. "Takhle už to dál nepůjde."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aravis Aravis | Web | 22. září 2012 v 12:39 | Reagovat

Hm....
Další! :) Potřebuju něco, co mi zlepší náladu :) :D (zrovna jsem téměř dokončila jeden článek... a on se neuložil. Grrr)

2 on-hungergames on-hungergames | Web | 24. září 2012 v 14:47 | Reagovat

Pojdte si zahrat novou RPG Hunger Games!! Budeme radi, kdyz se prihlasite. http://on-hungergames.blog.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama