Vražda není hra - 1. díl

6. listopadu 2012 v 16:19 | Melanie |  Vražda není hra
"Tak tuhle scénu nenávidím!" prohlásila Eva Králová. Se svým nejlepším přítelem Matyášem seděla na gauči v prostorném obývacím pokoji a oba dva pozorně sledovali Avatar. Před nimi se na stole válely nejrůznější sáčky s chipsy, křupkami nebo bonbony. Eva právě dojídala kousek pizzy a pusu měla zašpiněnou od kečupu.
"Taky jsem si vždycky přál, aby tam ta Grace neumírala," přidal se Matyáš a natáhl se pro další křupku.
"Ale v Avataru 2 má prý být oživená," informovala ho Eva a dolila si colu. "Už se těším, až bude dvojka!"
"Odkud máš takový informace?" žasnul Matyáš. "Já ani nevím, že má nějaká dvojka být!"
"Víš co, raději se budeme soustředit na film," navrhla Eva a upřela oči na obrazovku. Ve stejnou chvíli zazvonil Matyášovi mobil. "Promiň, zlikviduj za mě přiměřené množství křupek, hned jsem zpátky," informoval kamarádku a odešel telefonovat. Eva jen protočila oči v sloup a na dálkovém ovladači zmáčkla tlačítko STOP.
Na svůj věk byla Eva Králová docela hezká a také chytrá dívka. Měla tmavé vlasy po ramena, modré oči a bledou pleť. Milovala detektivky a dobrodružné příběhy. Bylo jí teprve črnáct let a Matyášovi osmnáct, přesto si oni dva výborně rozuměli.
Matyáš se vrátil za chvíli s kyselým výrazem ve tváři. "Máma beze mě nemůže být," oznámil. "Tak já padám."
"A co mám dělat s tímhle?" ukázala Eva na hory sáčků s chipsy. "To to mám zlikvidovat sama? S takovou budu za chvíli jak bečka!"
"Ještě než začneš bědovat nad svými neexistujícími špeky, mě, prosím, doprovoď," mrkl na ni Maty a oblékal si bundu. "Máma tě určitě ráda uvidí."
"No, to je jasný," zabručela Eva, kterou vyhlídka několika minut u Procházkových zjevně moc nenadchla. "A tvoje ségra, ta mě taky ráda uvidí?"
Matyáš jen vzdychl. Nepřátelství mezi jeho sestrou Soňou a Evou bylo všeobecně známo a věděl o něm snad každý, kdo se znal s Procházkovými nebo s Královými. Všechny dívky, které se s nimi znaly, čekaly na jejich novou hádku ještě netrpělivěji než na nový díl Ordinace v růžové zahradě - tak to alespoň Maty přirovnával.
"Fajn, tak když nechceš jít se mnou, já jdu," pokrčil rameny. Eva ho doprovodila ke dveřím a usmála se na něj. "Tak zatím," ještě celá zářila, když za ním zavírala dveře.
"Ahoj," řekl Maty dubovým dveřím. Zavrtěl hlavou a vydal se k domovu, kde ho očekávala - podle hlasu pěkně naštvaná - matka a navíc o dva roky mladší sestra. Sice ji měl rád, ale kdyby si měl vybrat, jestli se bude bavit s ní, nebo s Evou, volil by jasně Evu. Ta holka je fantastická! Téměř dokonalá. Sice má občas nějaké výkyvy nálad, kdy se dokázala naštvat na všechny včetně filmových postav, jinak ale je opravdu perfektní! Je s ní zábava, má dobrý vkus na filmy i hudbu, je pěkná a chytrá. Zkrátka ta nejlepší kamarádka, jakou může člověk mít!
Za těchto úvah došel k domovu. Odemkl dveře a vešel dovnitř.
Svoji matku našel v kuchyni. Seděla u stolu a škrtala v nějakých papírech. Hnědé vlasy jí padaly do obličeje. Když uslyšela kroky, vzhlédla. "Už jsi tady? Myslela jsem, že ti to bude od Evy trvat ještě nejméně dvě hodiny. Co jste tam vlastně tak dlouho dělali? Byl jsi tam skoro tři hodiny."
"Tak dlouho?" podivil se Matyáš. "Dívali jsme se na filmy."
"No dobře. Tak mi pojď pomoci s tou večeří, přijede Šárka."
Matyáš protočil oči. Šárku, sestru svojí matky, z celého srdce nesnášel. Byla to herečka, strašně nafoukaná a povýšená na svoji sestru, která byla "jenom" učitelka v mateřské škole, a nad celou její rodinu.
"Musí k nám jet?" zamračil se a šel vytáhnout pánev.
"Ovšem. A zdrží se až do neděle."
"Si ze mě deláš prdel, ne?" zahuhlal Maty, ale jeho matka ho bohužel slyšela.
"Mluv slušně," napomenula ho. "Mimochodem, sehnala jsem tři lístky do divadla. Na sobotu. Soňa nepojede, tak mě napadlo, jestli si nechceš někoho vzít s sebou."
"A na co se vůbec jde? Třeba taky nebudu chtít."
"Jmenuje se to Mackbeth."
"Fajn, řeknu Evě. Ta to už dávno chtěla vidět."
"Eva to zná?" zamračila se Dana Procházková a nalila na pánev olej.
"Jistě, mě by spíš překvapilo, kdyby to neznala.
Na cestě k domu se ozvalo auto.
"To bude Šárka. Maty, běž otevřít."
Zatímco Matyáš běžel ke dveřím, v duchu prosil všechny bohy, které si kdy lidstvo vymyslelo, aby tu těch pár dní se svojí příšernou tetou zvládl.
Šárka vešla dovnitř, jako by vcházela na jeviště, vrazila Matymu do rukou kufr a rozhlédla se kolem. Potom si sundala z nosu sluneční brýle a s pěkně falešným úsměvem zamířila do kuchyně ke svojí sestře. Matyho přitom napadlo, že polovinu její váhy určitě obstarává jen ten její make-up.
"Nikdy nebudu chodit s žádnou herečkou," zapřísahal se, než s kufrem opatrně zamířil za svojí tetou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aravis Aravis | Web | 7. listopadu 2012 v 14:31 | Reagovat

Tu scénu z Avataru taky nemám ráda ;) :D
Nádherný díl :) Snad tu brzo bude další...? ;)

2 Melanie Melanie | Web | 7. listopadu 2012 v 18:40 | Reagovat

[1]: Uvidíme podle toho, kolik budu mít času a kolik z toho času strávím na FB :D

3 Zoey Zoey | Web | 17. listopadu 2012 v 16:28 | Reagovat

Nádherné, moc. Líbí se mi to a koukám že musím jít na další :D Velká omluva že jsem tu teď nebyla, škola je škola :-? Ale jdu to vynahradit! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama