Vražda není hra - 6. díl

1. prosince 2012 v 19:33 | Melanie |  Vražda není hra
Druhý den ráno si Simona Rysová zašla do obchodu a téměř okamžitě se setkala se zájmem ze strany vesnických drben - to, že se znovu začal vyšetřovat případ Soni Procházkové, byla velmi zajímavá zpráva a každý chtěl vědět co nejvíc. Simoně se nakonec podařilo zbavit se jich, zaplatila a vyšla z obchodu. Právě zahýbala za roh, když se za ní ozvalo: "Slečna Rysová?"
S povzdechem se otočila. "Ano?"
Za ní stál nějaký chlapec, kterému mohlo být kolem šestnácti let. V ruce držel mobil a vypadal rozpačitě. Po chvíli vyhrkl: "Já jsem slyšel, že prej vyšetřujete znova Sonin případ."
"Ano, to je pravda," přikývla Simona Rysová, a v duchu čekala, co přijde.
"Já jen, že jsem s ní chodil do třídy," pokračoval neznámý, "a jestli si někdo myslí, že to byla vražda, tak já -" na chvíli se odmlčel, zjevně nevěděl, jak pokračovat. Simona Rysová pouze zvedla obočí. Mladík po chvíli pokračoval. "Já teda - já myslím, že to byla sebevražda, a taky bych věděl, proč se asi zabila!"
"Vážně?" Simona Rysová se zarazila a pokusila se to vstřebat, potom se zeptala: "Tak proč tedy?"
"No, já - oni ji někteří lidi ve třídě šikanovali," objasnil neznámý.
"Aha. A jak vy se vlastně jmenujete?"
"Radek Novotný."
"A jste si jistý, že to byl - ehm, důvod její sebevraždy?"
"Ano, jsem si jistý, že její smrt byla kvůli tomu," přikývl Radek vážně.
"No, děkuju vám moc, pane Novotný."
"Není zač. Tak já už půjdu."

***

"Šikana?" zamračila se Dana Procházková. "A víte to jistě?"
"Promluvila jsem ještě s několika lidmi z její třídy," přikývla Simona Rysová. "Všichni mi to potvrdili."
"Ale já - já jsem si ničeho nikdy nevšimla..." Hlas Dany Procházkové se zlomil, zazněl v něm šok. "Soňa mi nikdy o ničem nepověděla, já jsem o tom vážně nic nevěděla!"
Simona Rysová nevěděla, co na to říct, proto jen mlčela. Dana Procházková se po chvíli vzchopila. "No - svoji práci jste odvedla. Takže končíte a já vám zaplatím, co budete chtít."
Matyáš, sedící vedle svojí matky, se zeptal: "Zdržíte se na dnešní večírek?"
"Na večírek?"
"Ano, bude v kulturním domě. Bude to v podstatě taková - oslava Halloweenu. Neříkal bych tomu přesně tak, ale nevím, jak vhodněji to nazvat. Přijdete?"
Simona Rysová chvíli přemýšlela. Naučila se občas spoléhat na svoje pocity, a její šestý smysl jí právě říkal, že by zůstat měla. Přikývla.

***

"Tak šikana," pronesla Eva. Uběhlo sotva pět minut od chvíle, kdy se Matyáš s tou novinkou zjevil u ní doma.
"To je zajímavé. Takže už nejsou vůbec žádné pochybnosti - vůbec žádné?"
"Ne, zdá se, že už žádné nejsou. Proč tě to vůbec tak zajímá?"
Pokrčila rameny. "Ani nevím. Je to první zajímavý případ, co tu pamatuju. Víš, jak bych se blýskla, kdybych odhalila vraha?"
"Stejně by se ti to nejspíš nepodařilo."
"To nevadí. Provést pár logických dedukcí by mi přece nemohl nikdo zabránit!"
"A co bys udělala potom, až by se ti podařilo vypátrat - neříkejme vraha, ale někoho, kdo by měl motiv? Běžela bys s tím na policii? Nebo za tou Rysovou? Bez důkazů?"
"Zatím nevím. Ale mohla by se stát druhá vražda. V detektivkách to tak přece bývá."
"Mimochodem," změnil Matyáš téma, "nezapomnělas, že dneska budeš zpívat ty dvě písničky na večírku?"
"Neboj, nezapomněla," odpověděla Eva. Vypadalo to, že se na to nijak zvlášť netěší. "Nejradši bych se na to vykašlala."
"Tak to ne, musíš tam jít!"
"Víš co, jdeme se bavit o něčem příjemnějším," navrhla Eva. "Nebo se na něco podíváme. Co bys řekl na Vetřelce?"
"Jaký díl?"
"Vetřelci. To je dvojka."
"V tom případě jsem pro," zasmál se a šel Evě pomoci s hledáním DVD v jejích skoro nekonečných zásobách všelijakých filmů."

***

Šárka právě dokončila telefonát a vrátila se do svého pokoje, když jí mobil zapípal na znamení, že přišla SMS. Jakmile si ji přečetla, mrskla mobilem naštvaně na postel. Jako by jí nemohli dát pokoj! Všichni ji v poslední době otravují! Jakko by toho neměla dost, ještě jí přibyl ještě jeden velký problém! Jestli to okamžitě nevyřeší, bude v pěkném průšvihu!
Dovnitř vrazila Dana. "Šárko, říkala jsi, že -" Zarazila se. "Děje se něco?"
"Mám problémy s penězi," mávla rukou Šárka. Nechtěla nic vysvětlovat, stejně to musela zvládnout sama.
"Aha. Chceš půjčit?"
Za normálních okolností by to Šárka přijala, teď ale zavrtěla hlavou. "Ne, díky. To zvládnu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 2. prosince 2012 v 20:17 | Reagovat

Budeš se mi smát, ale já se teprve v létě učil jak dávat esemesky. Nepoužívám skoro telefon. :-D

2 Melanie Melanie | Web | 2. prosince 2012 v 21:23 | Reagovat

[1]: To už jsem četla :-D

3 Nina Nina | Web | 3. prosince 2012 v 10:22 | Reagovat

Ahoj,na mém blogu jsi postoupila do 6.kola SONP: http://ninadobrev1.blog.cz/1212/6-kolo-sonp :-)

4 Zoey Zoey | Web | 3. prosince 2012 v 14:51 | Reagovat

Skvělá kapitola!!!! :-)  :-)  :-) A zabiješ ještě někoho?Teď bych to zrovna očekávala :D Moc se těším, jen tak dále :-)

5 Aravis Aravis | E-mail | Web | 3. prosince 2012 v 15:48 | Reagovat

Tak máš můj hlas :) Budu ráda když PH doženeš ;) ale tak já mám co říkat, vždyť u vražda není hra jsem skončila někdy u... třetí/čtvrté kapitoly :/ :D

6 Adél:+)Smile Adél:+)Smile | Web | 3. prosince 2012 v 19:23 | Reagovat

Taky bych chtěla tak umět psát.Jo a předem se omlouvám za reklamu.Píšu taky svůj vymyšlený příběh.Chci aby ho aspoň někdo přečetl.Sice mám jen tři kapitolky ale pokračuju a pokračuju.Tady je můj blog: http://booksandmovies.blog.cz/

7 Vicky Vicky | Web | 5. prosince 2012 v 14:22 | Reagovat

páni, povedené! :D omlouvám se že jsem tu delší dobu nebyla... no teď budu mít zas internet takže to doženu :-)
ps: ty recenze moc ráda udělám :-) děkuju za tipy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama