Jane - 6. díl

3. února 2013 v 18:34 | Melanie |  Jane
V minulém díle jste jednohlasně rozhodli, že Jane půjde za Geoffem (co jiného se dalo čekat?). Omlouvám se, že mi napsání dalšího dílu trvalo tak dlouho, ale to víte - vysvědčení, opravování známek na poslední chvíli a tak dál...

Vyrazila jsem za Geoffem tak rychle, jak jsem mohla. Ellenin křik nepřestával, naopak ještě sílil. Díky tomu se ale dalo určit, odkud vychází. Proběhli jsme jako o život několika budovami a zabrzdili těsně před Ellen, která vypadalo jako... no, kdybychom byli živí, tak bych řekla, jako by právě viděla ducha. Oči třeštila kamsi za nás, ruce si tiskla k hrudi a křičela.
"Ellen?" oslovila jsem ji. "Co se děje?"
Ellen se na mě jen podívala a mě ochromila hrůza v jejím pohledu. "Je to zpátky, Jane," zašeptala. "Opakuje se to."
Nejprve jsem nevěděla, co myslí a nechápavě jsem na ni zírala. Ellen třesoucí se rukou ukázala kamsi za mě a něco zamumlala, já už jsem jí však nevěnovala pozornost, protože jsem se ohlédla a v tom okamžiku mi došlo, co měla Ellen na mysli.
A měla jsem co dělat, abych nezačala křičet taky.
Kousek od nás ležela na trávě Connie, vlasy rozhozené kolem hlavy jako svatozář. Její oči byly vytřeštěné, ústa lehce pootevřená. Ruce měla celé zkroucené. Vypadalo to, že je mrtvá.
Potřásla jsem hlavou. Byl to nesmysl. Connie už přece byla mrtvá a duch nemůže umřít! Nebo ano?
Náhle upoutalo moji pozornost to, čeho jsem si dříve nevšimla. Z Conniina těla unikalo něco, co vypadalo jako stříbrná pára. Zároveň s tím Connie byla čím dál průhlednější a průhlednější, mizela nám před očima.
Šokovaně jsem se otočila a setkala se s pohledem Ellen, která na mě zírala stejně zděšeně jako já na ni. Geoff zíral s otevřenými ústy na Connie a vypadal poněkud přihlouple.
Co se to tady dělo?
Když jsem se otočila zpátky, Connie už nebyla téměř vidět. Vlastně kdybych nevěděla, že tam je, skoro bych si jí nevšimla. Nevěřícně jsem zavřela oči a když jsem je po nějaké době otevřela, Connie už zmizela docela.
Znovu jsem se prudce otočila na Ellen a Geoffa. Chvíli jsem měla pocit, že se mi šokem nepodaří vypravit ze sebe ani slovo, ale nakonec jsem ze sebe dostala: "Co se to stalo?"
"Já nevím," odpověděla Ellen šeptem. "Když jsem na ni narazila, už to takhle bylo." Na jejím vyděšeném výrazu se nic nezměnilo. "Tohle je ještě horší, než jsem si myslela, Jane. Tohle byla normální vražda."
"Vražda? Jak někdo může zavraždit ducha?" nechápala jsem.
Ellen cuklo v koutku, jako by se pokoušela usmát. "Ve světě duchů je mnoho věcí, kterým nerozumíš, Jane," řekla jemně. "Není se také čemu divit, vždyť jsi jen pár týdnů stará."
Nevšímala jsem si její poznámky o mém "věku" a radši se soustředila na otázky, které mě momentálně zajímaly nejvíc. "Máš už nějakou představu, kdo to byl?"
Ellen zavrtěla hlavou. "Nevím. Víc než to mě trápí, že příště to může být kdokoli z nás."
"Příště? Počkej - myslíš jako, že ten někdo bude pokračovat?" vyhrkla jsem.
"Jistěže. Příště to mohu být já, zrovna jako třeba ty nebo Geoff."
Obě jsme automaticky otočily hlavu k Geoffovi, který vypadal, že je z nás nejotřesenější. Zíral kamsi mimo nás a něco si pro sebe mumlal. Když vycítil naše pohledy, zadíval se na nás. "Cože jste to říkaly?" snažil se přepnout na náš rozhovor.
Ellen mu přetlumočila, o čem jsme se právě bavily. Geoff se kupodivu nezatrvářil vyděšeněji, jen se zamračil. Znovu si pro sebe něco zamumlal, otočil se a odešel. "Jdu to říct ostatním," křikl přes rameno.
"Jane, já jdu," otočila se na mě Ellen. "Tohle je příliš závažné. Musím to oznámit Radě. Okamžitě. Ty vysvětli ostatním, jak to všechno je a proč jsem doopravdy tady, ano?" A aniž čekala na odpověď, prošla kolem mě a zamířila k bráně.

***

Toho večera mezi námi panovala napjatá atmosféra. Conniina smrt na nás všechny dolehla. Navíc jsme si jeden před druhým nebyli jistí, nikdo nevěděl, jestli právě jeho nejlepší kamarád není vrah.
Čekali jsme dlouho do noci, ale Ellen se ještě z výpravy k Radě nevrátila. Všechny samozřejmě napadlo, že možná také padla za oběť vrahovi, i když to nikdo nevyslovil nahlas. Když minula druhá hodina, všichni jsme se rozešli a šli jsme si po svém, většinou se projít po areálu, nebo si s někým popovídat.
Já s Geoffem jsme zaujali stráž u brány a hlídali, kdy se vrátí Ellen. Ale ta se až do rána neobjevila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monica Hell Monica Hell | E-mail | Web | 29. července 2015 v 14:01 | Reagovat

Bude ještě neěkdy pokračování? :-) Příběh se mi líbí, i přesto, že moje hlasování je už jaksi mimo mísu :D ale alespoň si porovnávám své pokračování s přáním ostatních.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama