Vražda není hra - 8. díl

8. února 2013 v 11:57 | Melanie |  Vražda není hra
Inspektor Dlouhý - jehož příjmení vytvářelo ostrý kontrast proti jeho malému vzrůstu - byl na Simonu rysovou přívětivý.
"Už jsem o vás něco slyšel, slečno Rysová. Prý jste vyřešila případ vraždy u jedněch svých známých."
"To je pravda," přikývla Simona. "Už je to skoro rok stará záležitost."
"Uvědomujete si ale, že se na vyšetřování tohoto případu nemůžete podílet? Jste technicky podezřelá!"
Simona se usmála. "V době kdy se to stalo, jsem zrovna tančila s majitelem domu. Samozřejmě můžete tvrdit, že všichni účastníci měli nějaké halucinace a ten pán tančil s koštětem nebo se židlí, otázka je, nakolik je to pravděpodobné."
"No dobrá," povzdechl si inspektor. "Takže vy se nám vylučujete. Když už vás tu ale mám, pořádně si vás vyzpovídám. Tak předně - co jste tu vůbec dělala? Mám dojem, že kdosi říkal, že jste přesídlila do Brna? Odtamtud sem je to skoro sto kilometrů!"
"Pozvala si mě sem Dana Procházková. Měla jsem vyřešit případ smrti její dcery."
"Procházková, Procházková - ano, ta dívka, co se otrávila kyanidem. Ten případ je uzavřený. Byla to sebevražda."
"K takovému závěru jsem nakonec dospěla také," přikývla Simona Rysová.
"Takže se domníváte, že smrt té dívky nemá s tímto případem žádnou souvislost?" zeptal se inspektor.
"No," začala Simona Rysová opatrně. "Jedna dívka spáchá sebevraždu a vyskytnou se pochybnosti o její smrti. Za pár dní je zavražděna jiná dívka. Takové náhody se mi nelíbí."
"Souhlasím. Ale jakou by to mohlo mít souvislost?" zamračil se inspektor. "Leda snad že by snad oběť na něco přišla v souvislosti s tou sebevraždou."
"Mně to připadá docela možné," prohlásila Simona. "Setkala jsem se s ní jen několikrát, ale už jsem zjistila, že má velice ráda detektivky. Vsadím se, že trochu pátrala určitě. Otázkou je, jestli něco našla."
"Musíme prohledat její pokoj!" rozhodl inspektor. "Třeba tam něco najdeme."
Simona se zatvářila pochybovačně. "To si nemyslím. Vrah se určitě postaral, aby zlikvidoval důkazy. Jestli byl jen trochu chytrý, zašel tam ještě před večírkem a vše zničil. Pokud to Eva vůbec měla v pokoji."
"Stejně tam zajdeme," rozhodl inspektor. "Teď si dáme rodiče oběti."

***

"Opravdu nevím, s čím bychom vám mohli pomoci, inspektore." Pan Král střídavě pomžikával po Dlouhém a po Simoně Rysové, jeho žena plakala s obličejem zabořeným do kapesníku. "Eva se s námi prakticky nebavila, jak tráví svůj čas. Hodně se sice bavila s tím Matyášem, taky dost četla detektivky, ale jinak -" Odmlčel se.
"Nenapadá vás někdo, kdo si mohl přát její smrt?" začala Simona Rysová. Odpovědí jí bylo jen dvojí zavrtění hlavami, doprovázené smrkáním do kapesníku.
V podstatě se nedozvěděli skoro nic, co by jim nějak pomohlo. Simona Rysová si už ale byla prakticky jistá, že je v tom zapletená Evina snaha vyřešit Sonin případ.
A jestli na něco přišla ona, pomyslela si Simona Rysová, pro nás by to nemělo být zase tak těžké.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zoey Zoey | Web | 9. února 2013 v 15:26 | Reagovat

He, začíná to být NAPÍNAVÉ :-)  :-) Moc se ti to povedlo :-)

2 Ellien Ellien | Web | 11. února 2013 v 20:18 | Reagovat

Teď už se mi to zobrazuje :-) Ale předtím ne :( Snad se to opraví... :D

3 Vicky Vicky | Web | 14. února 2013 v 19:20 | Reagovat

tak jsem zvědavá, jestli na toho vraha přijdou...;-) Moc pěkně napsané! ne příliš dlouhé, poutavé, jak to má být ;-) :-)

4 Melanie Melanie | Web | 20. února 2013 v 17:27 | Reagovat

[1]: :-)

[2]: Taky doufám, že to bude brzo spravené

[3]: Díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama