Jak (ne)napsat špatnou postavu - Část 1.

27. března 2013 v 16:40 | Melanie |  O psaní
Dobrý příběh se neobejde bez dobré postavy. To prostě nejde. Ať bude váš příběh sebelepší, když budete mít mizerného hlavního hrdinu, nikoho to zase tak moc nenadchne. Proto jsem se rozhodla vypsat sem základní věci, na které je třeba při tvorbě postavy myslet.

1. Jsem fakt super hrdina, který je ale v příběhu celkem k ničemu.


Týká se vedlejších postav. Znáte to, hrdina přijde do hospody, dá si pivko a prohodí s hostinským "pár slov" (= stihnou probrat potíže hostinského s manželkou, s tchýní a s papouškem). Potom hrdina zaplatí, vypadne z hospody, a hostinský se už v příběhu nikdy neobjeví. V tu chvíli provádíte facepalm a ptáte se sami sebe, proč tam ten hostinský vlastně byl. Hrdina si docela dobe mohl dát jen pivko, zaplatit a vypadnout, případně nemusel do té hospody vůbec chodit.

Čili, musíte se pořádně rozmyslet, jestli je daná postava v příběhu opravdu důležitá. Například pokud se hostinský objeví ještě dále v příběhu (a máte opravdu dobrý důvod, proč by se tam měl objevit), a bude tam mít nějakou úlohu, nic nenamítám. Pokud se objeví jen v té hospodě, doporučuji, aby se tam zjevil jen proto, aby hrdinu obsloužil, ale ne proto, aby s ním hrdina vedl rozhovor na tři stránky, a potom už jsme o něm nikdy neslyšeli.

2. Něco dělám a nevím, proč

Motivace je velice důležitá věc. Pokud se hlavní hrdina vydává na nebezpečnou cestu, při které může přijít o život, musí mít pro to nějaký hodně dobrý důvod. (Vy byste riskovali život jen tak bezdůvodně?)
Vezmeme si například detektivku. Paní X je zavražděná, a detektiv Y vypátrá, že to udělal Z. Proč to Z udělal? Dlužil paní X nějaké peníze? Nebo mu naopak paní X peníze odkázala? Nebo mu paní X v minulosti nějak ublížila, a on se pomstil?
Možností je dost, pátrejte.

3. Zrodil jsem se teď, tady, na místě a nemám žádnou minulost

Každý má nějakou minulost. Někde se narodil, někde vyrůstal, má sourozence, má rodiče, někam chodil do školy,... Nemusíte zrovna rozebírat každý den hrdinova života, ale čtenáři by měli o jeho minulosti něco málo vědět. Samozřejmě, můžete taky napsat, že hrdina si část svého života nepamatuje, ale v tom případě čtenáři čekají, že se něco z hrdinovy tajemné minulosti v průběhu knihy odhalí.
Minulost je také propojena s motivací. Hrdina může jednat i nelogicky na základě zkušeností z minulosti. Například mladá dívka, která se pěkně spálila v lásce, už nebude věřit na happyendy z růžových plátků a na někoho, kdo jí bude tvrdit, že ji miluje, bude koukat krajně nedůvěřivě.

4. Jsem poslední svojí rasy

Hodně lidí píše fantasy, a často tam nasadí nějakého toho trpaslíka/elfa/cokoli jiného, co přežil mohutné vyvražďování své rasy jinou rasou, aby se potom šel pomstít. (Ideálně je to dítě z chudé rodiny.) Což já osobně nemohu vystát, a věřím, že rohodně nejsem sama.

Klidně si můžete vymyslet masové vyvražďování některé rasy rasou jinou, ale vždy se postarejte, aby z té vyvražďované rasy přežilo aspoň pár desítek jedinců, když už tedy nutně musíte mít hlavního hrdinu příslušníka té určité rasy. (Poradíte mi nějaké synonymum pro rasu, aby se mi tam to slovo pořád neopakovalo?)

Tak, první část návodu na (ne)napsání špatné postavy máme za sebou, co nejdřív (čtěte: za několik měsíců) přihodím i část druhou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vicky Vicky | Web | 28. března 2013 v 12:04 | Reagovat

Tohle je zajímavé! :-) Článek se mi moc líbí, ale musím se přiznat, že takovéhle chyby dělám, zvlášť když nemám tu motivaci nebo nápad, jak pokračovat, šoupnu do příběhu nepodstatné věci a postavy... A hlavně se posledním bodem mám problém. Píšu o upírech, o kterých jsem napsala, že jsou poslední svého druhu. A pak jsem postupem času začala přidávat "úplně náhodně objevené" upíry, o kterých se nevědělo. 8-O Nejlepší na tom je, že už nic nemůžu změnit, protože se mi nechce přepisovat tři knihy. :D
Ale fakt pěkně napsaný!! Jen pokračuj, takovéhle rady čtu hrozně ráda! :-)

2 Elinor Elinor | Web | 28. března 2013 v 18:29 | Reagovat

Když jsme u těch posledních své rasy, je docela fajn vzít v potaz i exoty typu Lobo. :-P  :-D (Autoři umí být strašná hovada, když na to přijde...)

Rozhodně se těším na pokračování, posledních pár týdnů se bavím nejrůznějšími způsoby pitvání postav a každý článek o jejich tvorbě, který má hlavu a patu, se zájmem shltávám. :)

3 Melanie Melanie | 28. března 2013 v 20:54 | Reagovat

[1]: Mně některé body taky moje postavy nepříjemně připomínají :-D

[2]: Slibuju, že pokračování napíšu co nejdřív ;-)

4 Marillë Marillë | 30. března 2013 v 18:36 | Reagovat

K prvnímu bodu bych řekla asi tohle: Podle mě přesně tohle příběh oživý. V životě přeci taky potkáváme i lidi, kteří mají pramalou úlohu.
Ke dvojce: Nebo třeba byla paní X nesnesitelně protivná babizna a pan Z jí měl dost :D
Eh, koukám, že moje psaní má teda pořád ještě pár much (No, spíš prehistorických supergigantických pakomárů :D) Konkrétně u čtyřky: Něco podobného se mi v hlavě začalo klubat zhruba před měsícem. Už to dokonce dostává psanou podobu v mém bločku. I když musím říct, že hlavní hrdinka rozhodně nebyla příliš chudá a masové vyvražďování přežila tak nehoráznou náhodou... Možná bys to i přežila :-)
Jsi vážně dobrá, že to takhle dokážeš shrnout v něčem, co se dá číst a má to nějaký smysl. V tomhle před tebou smekám. Určitě napiš pokračování, co nejdřív, ať vidím jako spoustu dalších chyb dělám.

5 Melanie Melanie | Web | 30. března 2013 v 18:53 | Reagovat

[4]: No jo, ale skutečný život je trochu jiný než příběh, v životě můžeme potkávat nedůležité lidi, ale v povídce by se to stávat nemělo. :-)
Jinak děkuju :-)

P.S.: Protivných babizen není nikdy dost! :-D

6 Marillë Marillë | 30. března 2013 v 19:03 | Reagovat

[5]: Tak to já neřeším. Podle mě by mohla být povídka klidně skutečný život, vůbec by mi to nevadilo. Teda, pokud by mi v tý povídce (= v životě) nešel po krku nějakej zabiják O.o To by nebylo příjemný :D
P.S.: Taky si myslím :D :D

7 Melanie Melanie | Web | 30. března 2013 v 19:07 | Reagovat

[6]: To by teda moc příjemný nebylo. :-D Viz např. Vraždy podle předlohy :D (jestli jsi to teda viděla, což asi ne :-D)

8 Marillë Marillë | 30. března 2013 v 19:10 | Reagovat

[7]: Neviděla :D

9 Melanie Melanie | Web | 30. března 2013 v 19:13 | Reagovat

[8]: Mrkni :-D (Radši už to ukončíme, ať tu není tisíc komentářů jen naše konverzace :D)

10 Marillë Marillë | 30. března 2013 v 19:16 | Reagovat

[9]: Jo, určitě mrknu :D K tý závorce, tak fajn :D

11 MAKY.OREL MAKY.OREL | E-mail | Web | 31. března 2013 v 15:35 | Reagovat

Vyhýbat se postavám typu "byl jsem tu pět minut, mám jméno, ale už mě neuvidíte" je někdy docela zajímavé. Když potřebuju někoho z nějakého důvodu použít a vím, že se v knize neobjeví, tak musím občas hodně "kompromisovat", jestli dostane jméno nebo ne protože když už o rozhovoru jeho a hlavní postavy popíšu jednu A4 začnu trpět tím jak mám člověka bez jména pořád nazývat :D Dovede to být sranda. Ale samosebou - vyblít něčí život i celou rodinou a pak ho nechat v ději jednu scénu je o ničem. Nejlepší způsob jak naštvat čtenáře - další debilní postava, kterou si musí pamatovat :D

Z těhle věcí pokud se neudělá vyloženě přednost knihy na který postavím děj, tak dovedou slušně zavařit.

Já jsem teda alergická třebas na elfy a jejich dementní jména :D V každý druhý fantasy knize musí být někdo, jehož jméno nepřečtu a na 80% má i špičatý uši. To si nemůžou vymyslet jinýho mutanta? Takových historicky doložených příšer z bájí a pověstí a pořád je to samý elf...

12 Melanie Melanie | Web | 31. března 2013 v 15:49 | Reagovat

[11]: Jo, ty dementní jména jsou někdy fakt děsný :-D O tom už jsem taky psala článek :D A jo, taky jsem je jistou dobu používala, myslím, že ještě před rokem, a potom mi došlo, že to je k nepřečtení a trochu jsem se umoudřila :D

Jo, a elfové mi už taky lezou krkem :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama