Jak (ne)napsat špatnou postavu - Část 2.

20. července 2013 v 21:41 | Melanie |  O psaní

Minule jsme si jakžtakž ujasnili základy (moc všem děkuju za názory), a je mi jasné, že mě ukamenujete (pokud jste tedy na ten článek už dávno nezapomněli, což, přiznejme si to, je hodně pravděpodobné), pokud nenapíšu druhou část, takže jdu na to.

Dnes se budeme věnovat všeobecně známému problému Mary Sue a promítání se do vlastních postav.

Mary Sue všichni znáte (doufám). Ano, je to ta dokonalá holka, která nemá žádné chyby, její krása je snad až nadpozemská, je chytřejší než Einstein, má tolik štěstí, že obyčejným smrtelníkům by na něj nestačily tři životy, nikomu nikdy nenaletí, nikdy není hrubá, nemá žádné zlozvyky, když se ji někdo opováží nemít rád, je to kvůli žárlivosti. A tak dál, a tak dál, co si budeme povídat.

Mary Sue je dobrým příkladem promítnutí se do postavy. Samozřejmě, všichni si představujeme, že jsme na místě toho hrdiny, a tak ho chceme stvořit co nejdokonalejšího, takového, jako jsme my. Mary Sue vypadá buď přesně jako autorka (říkám autorka, protože Mary Sue většinou píšou ženy), nebo je taková, jaká by si autorka přála být. Mary Sue má platinově blond vlasy, které jsou samozřejmě lesklé, husté a pevné. Mary Sue má dokonalou postavu a dlouhé nohy. Mary Sue na sebe může vzít i pytel od brambor a bude vypadat nádherně. Mary Sue je čertovsky dobrá v ájině. Mary Sue může sníst tři tabulky čokolády najednou a zapít do dvěma litry coly a nebude to na ní vůbec vidět. Mary Sue je milá, pozorná a všichni ji mají rádi.
Tak prosím vás, lidi, takhle ne! Nikdo není dokonalý. Bezchybné postavy občas nahánějí až hrůzu. (Pokud ovšem nejsou dokonalé jen naoko a ve skutečnosti to nejsou zakomplexovaní jedinci s touhou být co nejdokonalejší.)

(Pro rejpaly (kdyby se tu někdo takový vyskytl): Ano, já mám taky ve své tvorbě tolik Mary Sue, až si říkám, že to snad není možné. A v každé mojí povídce - pokud není fakt mikro - se vyskytne nějaká osoba se zrzavými vlasy čistě proto, že já bych chtěla mít zrzavé vlasy.)

To ale neznamená, že jakékoli promítání se do postavy nemám ráda, naopak! Vašemu příběhu nebude vadit, když postava bude stejně jako vy zakládat knihy jenom kusem papíru, místo těch 3D záložek, co má v zásuvce, naopak to může přidat na věrohodnosti!

Když totiž nepoužijete ani detail ze svého života, bude to působit značně divně. Pokud nebude žádná postava z žádného příběhu poslouchat rock čistě proto, že vy na něm ujíždíte, bude to dost zvláštní.

Takže rada zní - nevyhýbejte se detailům ze svého života, ale ani to s nimi nepřehánějte. Když vy sami nemáte rádi kriminálky, netrapte postavu tím, že bude sledovat NCIS. Nenechte postavu přežívat na veganské stravě, když vy milujete grilování. Nechte postavu sbírat pohlednice, vy jich přece máte doma už taky pěknou kupku (kdo nesbírá pohledy, ať si téhle věty nevšímá). A tak dál a tak dál. A dejte si majzla na Mary Sue. Ta se vám vkrade do díla strašně nenápadně a potom už je pozdě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zoey Zoey | Web | 21. července 2013 v 12:39 | Reagovat

Promítnout aspoň maličký detail ze svého života do postavy je důležité. Jen by mě teď zajímalo, jak jsem zvládla napsat v Majáku na ostrově Fahib postavu kluka, prostě v mužské osobě, když jsem holka? :D

2 Arvari Arvari | E-mail | Web | 21. července 2013 v 19:06 | Reagovat

Jo, o tomhle jsem taky jednou psala. :-D Docela ráda postavám nechávám nějaký detailky ze svýho života, teda hlavně postavám z delších věcí. Skoro nikdy je třeba nenechávám pít víno, protože já ho nesnáším, ale ráda jim dopřávám zelenej čaj... :-D

3 FireFlames FireFlames | Web | 24. července 2013 v 0:44 | Reagovat

Mary Sue sú čisté zlo. :D Vždy, ked natrafím na nejakú poviedku, kde sú, mám problémy to dočítať - a o to viac ma prekvapuje, že množstvo Mary Sues sa nachádzajú v skutočných knihách, ktoré sa považujú za bestsellery. Ale inak, s článkom sa nedá nesúhlasiť, je dôležité vložiť do postáv kúsok zo seba, čím ich človek urobí jedinenčnými a ľudskejšími, ale netreba to preháňať. :)

4 Anti~ Anti~ | E-mail | Web | 24. července 2013 v 16:50 | Reagovat

Hmm.. čistě náhodou jsem natrefila na tvůj blog a musím říct.. boží článek xD
Mary Sue je noční můra všech spisovatelů i čtenářů. Sice přiznávám, že moje hlavní postavy většinou nebývají dokonalé. Spíš to jsou dost ujeté existence. Sama nevím jestli je to, protože se umím Mary Sue vyhnout, nebo protože moc neprahnu po tom, být dokonalá platinová blondýnka (když už, tak bych chtěla být zrzka typu Hayley z Paramore xD To je můj zlozvyk, skoro vždycky mám ve většině povídek aspoň jednu zrzku).
A MAry Sue v knížkách.. hrůza a děs. Takové postavy mi vždycky hrozně pijou lrev .__.

5 Ilía Ilía | Web | 29. prosince 2013 v 0:06 | Reagovat

Zrzka? :-D Já taky. Tedy né, že bych byla (kéž by) , ale alespoň jednu nacpu všude kam se dá. A platinová blond? Né díky nechci :-D Spíš zlaté vlasy Děda Vševěda :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama