Hrdinovo zmrtvýchvstání

5. března 2014 v 20:46 | Melanie |  O psaní
Stává se mi to celkem často. Rozhodnu se zabít nějakou postavu ve svojí povídce, ale když už se nad dotyčným sklání vrah/umírá na nějaké zranění/nebo cokoli jiného, najednou si uvědomím, že jsem si tu postavu oblíbila. A potom nastává dlouhé spekulování, jestli hrdinu teda nechat umřít, nebo ho nějak nechat ještě žít. Většinou ho stejně zabiju, protože je to většinou v situaci, kdy by nechat ho žít bylo takový deus ex machina, že by mi to nikdo nesežral, a daleko spíš by mi všichni hrozili pěstí.

Určitě to znáte i všichni ostatní. Oblíbíte si nějakou postavu, u které jste měli dopředu v plánu, že ji zabijete (nejenom proto, aby tam prostě někdo umřel, ale proto, že je to prostě důležité pro děj, z jakéhokoli důvodu) a když dojde na věc, najednou si uvědomíte, že ji máte rádi a nedokážete se s ní rozloučit, jenže je důležité, aby umřela, takže ji nakonec nějak odpravíte. A potom nastane přesně ta chyba, kterou spousta lidí na blogu dělá.

Před pár týdny jsem na jednom blogu četla jakousi povídku na pokračování. Autorka tam v páté části nechala zabít jednu z hlavních postav, všichni hrdinové v povídce z toho byli zdrcení, čtenáři (podle komentářů) taky, prostě totální konec. Za dvě další části se už postavy i čtenáři tak nějak oklepali - a v osmé části BUM! Hrdina vstal z mrtvých a vrátil se na scénu. Úplně normální, jako by nikdy neumřel. Můj výraz v ten moment vážně nechcete vidět. I když si já jako čtenář třeba oblíbím nějakou postavu, která v průběhu příběhu umře, a i když možná budu z jeho smrti smutná nebo naštvaná, rozhodně si mě autor neudobří, pokud daný hrdina vstane z mrtvých.

Vážně, tohle nechápu. Jistě, všichni máme nějaké postavy, které si oblíbíme více než jiné. Já je mám taky. Ale když už někoho někdy zabijete, vážně to nedělejte jen proto, abyste ho o tři kapitoly dál nechali oživit nějakým mocným mágem, a byl znovu v pořádku jako dřív. Je to věc, za kterou vás mám chuť uškrtit. Proč jste ho v tom případě vůbec nechávali zabít? Abyste oživili děj? A pokud bylo tak důležité, aby tam zemřel, musel to být fakt jen on? Nemohla by umřít i nějaká jiná postava, u které nebudete mít potřebu ji o tři kapitoly dál znovu vracet do hry?

Co si pamatuju, tak já jsem měla postavy, které ožily, jenom ve dvou povídkách. (A možná v nějakých, které jsem už zapomněla.) V té jedné šlo o obřad, ve kterém se hrdinka nechávala "zabít", ale opět ožila. Kdyby ale nebyl naprosto přísně dodržený rituál, zemřela by a už by ji nešlo nijak oživit. Nemluvě o tom, že mimo provádění rituálu byla obyčejný smrtelník, takže kdyby se jí něco stalo mimo obřad, úplně normálně by umřela. Ve druhé bylo oživování mrtvých součástí černé magie, která byla přísně zakázaná a její použití se trestalo. Nemluvě o tom, že se vzkřísila jenom těla, ale jejich duše zůstaly "na druhé straně", čili živí mrtví byli vlastně loutky v rukou toho, kdo si je oživil, a nedokázali samostatně myslet.

Co z toho plyne? Pokud se váš hrdina vrátí jako zombie, tak nic proti. Jestli by se vrátil s nějakou poruchou (byl by dezorientovaný, nebo by se nevrátil doopravdy, protože by už patřil "na druhou stranu" a tady by jen trpěl), ještě bych vám to odpustila. Ale kdyby se vrátil úplně stejný jako dřív, tak si vrazte facku.

Něco jiného je, pokud si ostatní jen mysleli, že je hrdina mrtvý. V takovém případě by se to dalo ještě překousnout (samozřejmě pokud věrohodně vysvětlíte, PROČ si mysleli, že je mrtvý a JAK to dotyčný přežil). Pokud ho ovšem viděli umírat, tak tam nějaké zmrtvýchvstání opravdu necpěte.

A jak se na to díváte vy? :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 yuripovidky yuripovidky | Web | 5. března 2014 v 20:53 | Reagovat

Fůj, nejhorší blog na světě!!!
P.S.: Píšu líp!!!
P.P.S.: Otřesný dess!!!

2 Melanie Melanie | Web | 6. března 2014 v 10:05 | Reagovat

[1]: Ty si myslíš, že tu ještě někoho zajímáš? :D

3 Arvari Arvari | E-mail | Web | 7. března 2014 v 8:19 | Reagovat

Jo, když ho všichni vidí umírat, opláčou a autor ho pak nechá prostě jen tak vstát z mrtvých, to je na facku. :-D Ale jak říkáš, když si postavy jen myslí, že je daná postava mrtvá, a nikdo ji vlastně umírat neviděl, když třeba jen zmizela a všechno její smrti nasvědčuje, pak to není tak zlý, když se zase objeví. Zejména když pro to objevení se má dobrej důvod... :-D

4 Lyra Lyra | E-mail | Web | 8. března 2014 v 11:14 | Reagovat

Podobné oživování hrdinů se naneštěstí neprojevuje jen v literatuře. Totéž můžeme v mnoha variacích vidět ve filmech a seriálech, kde se znenadání objevují "mrtvé" postavy a ukazuje se, že svou smrt pouze předstírali/zahynuli, ale byli oživeni. Když je to vysvětleno chytře, jak sama píšeš, nic proti tomu nemám. Ale horší je to s těmi díly, kde jedna postava umře ne jednou, ale klidně i vícekrát... a vždy se vrátí. To dotyčným filmům a seriálům do značné míry ubírá na kvalitě, protože v případě úmrtí nějaké postavy pak již nedokáží u diváků vyvolat kýženou emocionální reakci. Jednoduše protože diváci vidí postavu umírat (nebo ji nevidí, ale je prohlášeno, že zemřela) a můžou si (do značné míry oprávněně) pomyslet: "No jo, tak je mrtvý/mrtvá, ale beztak se zase vrátí." a lhostejně to přejít. Režiséři, scenáristi a spisovatelé si tak kopou svůj vlastní hrob a riskují, že je jejich diváci/čtenáři nebudou brát vážně. Ale co, jak se říká, kdo chce kam... :D

5 Melanie Melanie | Web | 8. března 2014 v 15:29 | Reagovat

[4]: Tak asi se dívám na jiný filmy a seriály než ty, že jsem to zatím ve filmech a seriálech moc nezaregistrovala :-D (I když já se dívám hlavně na kriminálky, a tam by asi bylo fakt divný, kdyby najednou ten zavražděný ožil :-D) V poslední době jsem to viděla jen ve třetí řadě American Horror Story (pokud jsi to ještě neviděla, tak přestaň číst, budu dost spoilerovat :D), kde v podstatě každého, kdo umřel, nakonec oživila Misty (nebo v posledním díle Cordelie, když se Misty zasekla v pekle a definitivně umřela), takže když pak kohokoli zabili, tak jsem si právě říkala: "No nic, tak ho/ji zase oživí..." I když tam nakonec dost postav umřelo už definitivně, ale (až na Fionu a Misty) to byly ty, který jsem fakt nemusela :-D I když je fakt, že víckrát než jednou tam nikdo oživený nebyl, aspoň co si pamatuju (kdybych se spletla, tak mě oprav :-))

[3]: Jo, když si jenom myslí, že je mrtvej, tak je to o něčem jiným. Jinak by si každej, kdo tohle dělá, měl dát facku :-D Pokud to fakt nemá sakra chytře vysvětlený :-D

6 Peter Cross Peter Cross | Web | 8. března 2014 v 16:50 | Reagovat

Ou shit. Teď mi došlo, že také plánuju zabít dvě postavy, jen aby se o dva díly ze série vrátily zpět. :'D Budu to muset ještě hodně přehodnotit. :D Důvod proč jsou ale obě zabitý je ten, že by v druhém díle jenom překážely a neměly by žádný důležitý účel a jen tak odsunout se nedají. No, jak jsem už napsal. Budu to muset ještě nějak přehodnotit. :D

Více než v literatuře mě to ale štve v seriálech. Obzvlášť takové Upíří ( teď už ) debilníky jsou tím proslavené. Postava tam může umřít třeba třikrát ale vždy se objeví nějaký rituál, kouzlo či podobná věc, aby se dotyčný mohl vrátit zpět. Nebo mě to taky štvalo dost v AHS: Coven, kde se postavy kosily jedna za druhou jen aby mohli obživnout.

A yep, yep. Florence Welch znám. Takové Spectrum si pouštím skoro každý den. ^^

7 Melanie Melanie | Web | 8. března 2014 v 16:52 | Reagovat

[6]: Jo, o AHS: Coven jsem psala v reakci na koment Lyry :-) A Upíří deníky nesleduju, takže o tom nemůžu mluvit :-) A Spectrum je jedna z nej písniček od Flo, ale já mám od ní nejradši No Light, No Light

8 eM. eM. | Web | 6. dubna 2014 v 20:25 | Reagovat

Dvě slova - Doctor Who. :D Jakmile tam někdo umře, tak uzavíráme sázky, za kolik dílů se zase záhadně objeví...

9 pavipero pavipero | Web | 11. dubna 2014 v 16:50 | Reagovat

Tak třeba v Lovcích duchů z tohohle oživování udělali zábavnou hru, kdy se bratři Winchestrové hádají, kdo umřel víckrát a řeší zásadní problém - kdo by toho druhého oživil nebo neoživil a proč ... prostě to tam skvěle sedí. Pak je tu ale už zmiňované AHS:Coven, kde už toho oživování bylo vážně dost. A Upíří deníky jsem přestala sledovat právě kvůli neustálému znovuoživování Catherine ;-)

10 L L | Web | 13. dubna 2014 v 9:29 | Reagovat

[8]: ale v Doctorovi všetko akosi dáva zmysel :)

najhoršie sú podľa mňa YA a internové "veľdiela", v ktorých sa hlavná hrdinka, aj keď je desná nešika a nemá prakticky žiadnu moc, potajomky vrhne do nebezpečenstva a "umrie", len aby sa potom prebudila v nemocnici s tým, že jej zase zachránili zadok :D a tým nenarážam len na Twilight, raz po mne niekto chcel názor na takúto poviedku, a musím priznať, že pri treťom "zmŕtvychvstaní" som mala dosť :-D

11 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 13. dubna 2014 v 18:33 | Reagovat

Přijde mi to hrozně hloupý. Taky jsem četla pár povídek, kde se autor nedokázal rozloučit se svým milovaným hrdinou a následovalo zmrtvýchvstání. Hrdina vstal z mrtvých nějakou náhodou a byl z toho pořádně zmatený, což autor nedokázal věrohodně napsat a vyznělo to šroubovaně a kýčovitě, takže za mě ne, když se to neumí. Ale zmrtvýchvstání, které se umí napsat věrohodně, není jen tak náhodou a pro nic za nic, zapadá do děje klidně ano.

12 Frána Frána | Web | 25. dubna 2014 v 17:16 | Reagovat

Ale já se zmrtvýchvstání musím zastat. Nejsou to vždy jen hrozná klišé a citově nepovedené scény. V mé oblíbené knize Sága o Haldorovi z Mortaluny hlavní hrdina také zemře, ale musím říct, že tam jsem z toho byla nadšená. Autorka to podle mého názoru zvládla bravůrně a to i bez postihů pro hrdinu. To byla doopravdy dobrá scéna a i smrt, i oživení měli svůj důležitý úkol v budoucím ději.
Ale zase vím, o čem mluvíte. Mnohokrát se to nezvládne a potom to skončí fiaskem. Většinou to je hrozné klišé a tak, ale jak už jsem řekla, jsou i vyjímky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama