Hrdinové se superschopnostmi

7. října 2014 v 19:55 | Melanie |  O psaní
Po krátké odmlce zase jeden příspěvek do rubriky O psaní. Dnes se mi podařilo dokázat, že naprosto neumím vymýšlet výstižné nadpisy článků, takže pokud by někoho napadlo, jak tenhle článek pojmenovat, aby to bylo výstižnější, sem s tím.

Všichni takové známe. Hlavní hrdina, který se probíjí hordou nepřátel a všechny efektivně zasahuje přímo doprostřed čela, aniž by kdy předtím střílel. Nebo Mary Sue, co jim to všem natře a z fleku zahraje desetiminutové sólo na elektrickou kytaru, i když ji do té doby viděla leda z rychlíku. A teď tu o Karkulce, prosím.

Znáte seriál Castle na zabití? V jedné z epizod jsou Castle (což není žádný policista, ale prostě jen spisovatel, který hledá inspiraci pro příběhy) s Beckettovou (trénovaná policistka) uvězněni v bytě a střílí po nich vrah. Oba jsou schovaní, mám dojem, že za kuchyňskou linkou, a Beckettová ho nemůže zasáhnout. Nakonec začne střílet Castle, který zločinci vystřelí pistoli z ruky. Když ho Beckettová pochválí za skvělou ránu, Castle odpoví: "Já jsem mířil na hlavu."
Chápete? Castle dokázal náhodou něco, co vůbec nechtěl, a co už se mu nejspíš nikdy nepovede. To, že vystřelil někomu pistoli z ruky, bylo čistě dílem náhody. A teď si to porovnejte (nejen) s amatérskými povídkami, ve kterých hrdina, který nikdy předtím nedržel v ruce pistoli, najednou přesně míří, i když visí hlavou dolů z helikoptéry.
Dobře, existují mezi námi lidé, kteří dokážou úžasné věci. Klidně se vsadím, že někde by se nejspíš našel člověk, který střílí přesně a nemine cíl, ale to je jeden člověk z miliardy, a tohle je výsledkem celoživotního tréninku, rozhodně to není tak, že by najednou vytáhl pistoli a začal střílet líp, než trénovaní policisté. Když už takový hrdina střelí hrdinu jednou ranou přímo do srdce, ať je to proboha aspoň tím, že stejně jako Castle mířil na jinou část těla. Jinak vám to nikdo nesežere.
Občas jsem se setkala s namítnutím, že hrdina je prostě na tohle talent od přírody. No dobře, každý má na něco talent, ale proboha, ani ten, kdo má dar od Boha, se bez tréninku nikam neposune! Můžete mít sice úžasný hudební sluch, ale pokud nebudete poctivě trénovat, tak na žádný hudební nástroj nezahrajete ani prd a můžete se jít leda tak klouzat.
Pokud si za svého hrdinu zvolíte čtyřicetiletého, zkušeného, ostříleného detektiva, který se už odmala učí zacházet se zbraněmi, protože něco, tak nebudu mít problém uvěřit, že zasáhl přesně tu část těla, kterou chtěl, i kdyby šlo o to vystřelení pistole z ruky. Ale bez tréninku to prostě nepůjde.
A zase platí, že všeho moc škodí - pokud to hrdina udělá jednou za povídku, nemám s tím problém. Ale když bude tyhle efektní kousky provádět v každé druhé kapitole, začnu skřípat zuby. (To samé ale platí i s náhodami. Pokud se hrdinovi podaří za povídku víc jak dvě náhody, díky kterým vyváznou z bezvýchodné situace, tak je to hodně líná deus ex machina.) A mimochodem - i mistr tesař se někdy utne.

Ono vůbec není na škodu mít postavu, která někdy něco zkazí. Podle mě je to mnohem lepší, než hrdina se superschopnostmi, kterému se vždycky všechno povede, protože je lidsky uvěřitelná. Nikdo není dokonalý a nedokáže na první pokus vše, takže ani vaše postava.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Frána Frána | Web | 16. října 2014 v 17:08 | Reagovat

Co třeba "Nereálné schopnosti hrdinů"? Nemůžu nic než souhlasit, mluvíš mi přímo z duše. Když hlavní hrdina - malý kluk z velkoměsta bez jakého koliv tréninku porazí v souboji s mečem (který je těžký jak..) hlavní zápornou postavu, která je hrozně drsná a učí se se zbraněmi už od mala, něco je špatně. Ale existuje i druhý extrém, kdy je hlavní hrdinka neuvěřitelně nešikovná, pokazí co může, ale nikomu to nevadí, protože se vlastně nic nestalo a všem to vlastně přijde hrozně roztomilé. I na to už jsem narazila...
Opravdu dobře jsi vystihla myšlenku :-)

2 Melanie Melanie | Web | 16. října 2014 v 17:17 | Reagovat

[1]: Ty strašně nešikovný hrdinky jsou kapitola sama o sobě :-D (Proč mě jen napadla Bella ze Stmívání?) A fakt příšerně mi lezou krkem. Taky mám hromadu postav, který jsou schopný zakopnout i tam, kde se zakopnout nedá, ale aspoň to nikomu nepřijde roztomilý. :D Nejhorší na tom je to, že tyhle nešikovný postavy mají potenciál umřít při nějaké nehodě díky svojí nešikovnosti, ale vždycky jim někdo zachrání zadek (nebo jsem to jenom já, kdo vraždí svoje hloupý a nešikovný postavy? :D).

3 Frána Frána | Web | 19. října 2014 v 10:47 | Reagovat

[2]: Ano, Bella, také mě napadla ona :D Ale přiznávám se, že jsme s kamarádkami měly hrdinu, který byl tak nešikovný, že ho z průšvihů zachraňovala mladší sestra :D Ale Hašler je extrém a celá povídka byla humorná...(byl to bojovník, který neuzvedl vlastní meč, a zároveň zelenovlasý bisexuální půlelf :D :D :D) To byla fakt šílenost :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama