Project about half-minute horrors - Virus Colonna.10zex

7. srpna 2015 v 12:06 | Melanie |  Krátké povídky
Na tenhle projekt už jsem narazila mockrát, ale nikdy jsem moc nepřemýšlela o tom, že bych se zapojila. Dneska jsem ale čirou náhodou při pročítání blogů narazila na pár povídek, které se mi líbily, a tak jsem si řekla, že to zkusím taky. Horory mi sice moc nejdou, ale aspoň si tenhle žánr trochu procvičím. Ale bacha, zřejmě to bude klišoidní až hrůza. :D

(kliknutím na obrázek se dostanete na stránku projektu)

O co jde? Musíte napsat co nejkratší a nejděsivější horor na zadané téma. Témata můžete přeskakovat (já taky jako první dělám až téma číslo 6).

Témata:

1| Chůva
2| Lidská Zoo
3| Sněz nebo budeš sněden
4| Přicházejí...
5| Opuštěné děti
6| Virus Colonna.10zex
7| Výtah číslo 92
8| Poslední dům nalevo
9| Pavoučí královna - Lidská pavučina
10| Mami, co je pod postelí?
11| Hra "V zajetí"
12| Figurína
13| Volné téma
14| Velcí se tmy nebojí
15| Pitevna na Hell street
16| Klaustrofobie
17| Hranice snů
18| Nejhorší noční můra
19| Závoj Mary Stretfordové
20| Klíč ke smrti
21| Restaurace na 9 Avenue
22| Náhradník
23| Jeníček a Mařenka - Sladká smrt
24| Hon na krev
25| Bez kůže pojdeš
26| Halucinace
27| Na lince je vrah
28| Kousnutí
29| Továrna na šílenství
30| Telefonát

Já jsem si jako první vybrala téma, o kterém jsem předpokládala, že se mi bude psát nejhůř. Takže tady máte Virus Colonna.10zex.

Nikdo nevěděl, odkud se ten virus vzal nebo co s ním dělat. Prostě tu byl. Já jsem nehodlala riskovat a nakazit se. Viděla jsem až příliš mnoho lidí, kteří nákaze podlehli, a věděla jsem, co s jejich těly ta nemoc dělá. Chroptění, dušení se vlastní krví, v posledním stádiu boláky po těle, agonie.
V horním patře se ozvalo bušení a křik. Moje sestra tam nahoře ječela bolestí. Byl to příšerný jekot, musela trpět jako zvíře. Ignorovala jsem to.
Příznaky jsem na ní rozpoznala minulý týden. Byla v prvním stádiu, to mi prozradily oči podlité krví a sípání při mluvení. Na nic jsem nečekala, zamkla jsem ji v pokoji a pojistila jsem se, aby neutekla. Vyrobila jsem jen malá dvířka, kterými jsem jí nosila jídlo.
Křik nade mnou zesílil. Snažila jsem se ho nevnímat. Když jsem byla hotová s přípravou oběda z toho, co doma zbylo, vydala jsem se s talířem nahoru. Sestra mezitím ztichla. Možná už byla mrtvá. To jsem ale nehodlala zjišťovat.
Prostrčila jsem ruku dvířky, když mě za ni najednou něco popadlo. Lekla jsem se a instinktivně jsem s ní škubla zpátky. Moje zápěstí svírala sestřina ruka. Jeden pohled mi prozradil, že sestra je ve třetím stádiu. Ruka byla bílá a pokrytá obrovskými boláky, kůže se odlupovala.
Něco říkala, ale znělo to jako chroptění. Přesto jsem byla schopná pár slov rozlišit.
"Pomoz mi…"
Rychle jsem se jí vytrhla. Nebylo to nic těžkého, byla zesláblá nemocí. Její ruka zůstala bezvládně viset, slyšela jsem, jak tiše skučí bolestí.
To už mě ale nezajímalo. Zděšeně jsem zírala na svoji ruku. Dotkla se mě, takže mě nakazila.
Ale možná by se ještě něco dalo dělat. Slyšela jsem už o lidech, kteří odvrátili nákazu. Byla to moje jediná naděje. Musela jsem jednat rychle. Na nic jsem nečekala a vyrazila jsem do kůlny. Po chvíli jsem našla to, co jsem hledala. Sekeru.
Vzala jsem ji do pravé ruky, levou jsem položila na špalek. Byla jsem levák, ne pravák, ale doufala jsem, že to zvládnu co nejrychleji. Pevně jsem zaťala zuby.
A sekla jsem.

Další povídky z projektu:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ilía Ilía | E-mail | Web | 8. srpna 2015 v 10:25 | Reagovat

Dobře, tak ten konec jsem nečekala. Rozhodně se tvoje povídka odlišuje od všech ostatních tím, že není strašidelná v pravém slova smyslu, ale plyne z ní takový nepříjemný pocit...stísněný. Ráda si přečtu i další horory. :)

2 Hanyuu Hanyuu | Web | 12. srpna 2015 v 13:45 | Reagovat

Nápad dobrý, ale při čtení mě hodně rušilo to neustále se opakující "jsem". Příště si na to trochu dej pozor, ať ho tam není tolik. :-D

3 Melanie Melanie | Web | 14. srpna 2015 v 15:09 | Reagovat

[1]: Děkuji. :-)

[2]: Vím, s tímhle mám problém. Ale každopádně díky. :-)

4 ablondegirl ablondegirl | 21. srpna 2015 v 22:59 | Reagovat

Wow, je dost depresivní to číst, až mám z toho husí kůži xD .. Hezký blog i povídka :)

5 rius-rine rius-rine | Web | 22. srpna 2015 v 15:03 | Reagovat

Hodně dobře jsi to zpracovala, akorát to "jsem" a ještě trochu mysli na pospojování těch vět do kratších souvětí.. jinak je to fakt super. :-)

6 Agnes Agnes | 22. srpna 2015 v 19:16 | Reagovat

Fakt super? Jak dlouho jsi to vymýšlela??? A ten konec docela psycho... ??? ??? O_O

7 Agnes Agnes | 22. srpna 2015 v 19:18 | Reagovat

Promiň, z mého komentáře možná vyznělo, že se mi tvůj hororek nelíbil... Za tím "Fakt super" neměl být otazník, ale vykřičník. A místo prvního smajlíka měly být tři otazníky.
Horor moc pěkný!

8 Melanie Melanie | Web | 23. srpna 2015 v 18:38 | Reagovat

[4]: Díky. :-)

[5]: Děkuju moc. :-)

[6]: Ani nevím, jak dlouho jsem to vymýšlela... prostě mě to najednou napadlo. :-D

9 Frána Frána | Web | 3. září 2015 v 18:27 | Reagovat

Páni, tohle je hodně dobré. Obvykle když čtu horory za světla, nebojím se. Teď se bojím docela dost. Těším se na tvé pokračování v projektu, moc ráda si přečtu i další tvé mini-horory :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama